Náhrada mzdy při okamžitém zrušení PP: průměrný výdělek za dobu odpovídající výpovědní době dle § 56 odst. 2 ZP.
Právní základ
- § 56 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem — náhrada mzdy
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 51 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Výpovědní doba
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 356 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Průměrný výdělek — koeficient týdnů v měsíci
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (§ 56 ZP)
Zákoník práce (§ 56 zákona č. 262/2006 Sb.) dává zaměstnanci právo okamžitě zrušit pracovní poměr ve dvou zákonem stanovených situacích. První situace nastane, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, náhradu mzdy nebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí splatnosti. Druhou situací je případ, kdy by podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu nebylo možno v práci dále pokračovat bez vážného ohrožení zdraví zaměstnance.
Náhrada mzdy nebo platu při okamžitém zrušení
Klíčovým právem spojeným s okamžitým zrušením PP zaměstnancem je náhrada mzdy nebo platu dle § 56 odst. 2 ZP. Zaměstnanec obdrží průměrný výdělek za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Pokud je zákonná výpovědní doba 2 měsíce, dostane zaměstnanec náhradu odpovídající mzdě za 2 měsíce. Náhrada se počítá z průměrného hodinového výdělku vynásobeného počtem pracovních hodin za celou výpovědní dobu.
Jak se počítá náhrada mzdy
Výpočet náhrady mzdy vychází z průměrného hodinového výdělku zjištěného dle § 351–356 ZP za rozhodné čtvrtletní období. Počet hodin za výpovědní dobu se zjistí jako součin týdenní pracovní doby, koeficientu 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci dle § 356 odst. 3 ZP) a délky výpovědní doby v měsících. Výsledná náhrada je rovna součinu průměrného hodinového výdělku a vypočteného počtu hodin, zaokrouhlená na celé koruny.
Výpovědní doba a její délka
Zákonná výpovědní doba dle § 51 ZP je nejméně 2 měsíce. V pracovní smlouvě lze sjednat výpovědní dobu delší, musí však být stejná pro obě strany. Nejčastěji se sjednává výpovědní doba 3 měsíce, u vedoucích pracovníků může být až 6 měsíců. Délka výpovědní doby přímo ovlivňuje výši náhrady — čím delší výpovědní doba, tím vyšší náhrada zaměstnanci náleží při okamžitém zrušení PP.
Práva a povinnosti při okamžitém zrušení
Okamžité zrušení musí být vždy písemné a musí v něm být uveden konkrétní důvod — neurčité nebo obecné zdůvodnění nestačí. Zaměstnanec musí jednat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl, a do 1 roku, kdy důvod vznikl (prekluzivní lhůta). Zaměstnavatel může platnost okamžitého zrušení napadnout soudní žalobou do 2 měsíců. Pracovní poměr zaniká dnem doručení okamžitého zrušení druhé straně.
Časté dotazy
Kdy může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr?
Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 zákoníku práce ve dvou situacích: (1) pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat nebo náhradu do 15 dnů po uplynutí splatnosti a (2) pokud by pokračováním v práci vzniklo zaměstnanci vážné ohrožení zdraví. V obou případech musí zaměstnanec jednat písemně a uvést důvod okamžitého zrušení.
Kolik dostane zaměstnanec při okamžitém zrušení PP?
Zaměstnanec má dle § 56 odst. 2 ZP nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Délka výpovědní doby je zpravidla 2 měsíce, pokud nebyla sjednána delší. Kalkulačka spočítá náhradu na základě průměrného hodinového výdělku, týdenní pracovní doby a délky výpovědní doby.
Co říká § 56 zákoníku práce o náhradě mzdy?
§ 56 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) stanoví, že zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Toto právo zaměstnance chrání před ztrátou příjmu v případě, že byl nucen pracovní poměr okamžitě ukončit z důvodu závažného porušení povinností zaměstnavatelem.
Jak se počítá průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy?
Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu a odpracovaných hodin za rozhodné období (zpravidla předchozí čtvrtletí) dle § 351–356 zákoníku práce. Průměrný hodinový výdělek = hrubá mzda za čtvrtletí ÷ odpracované hodiny ve čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v rozhodném období nepracoval, použije se pravděpodobný výdělek.
Jak dlouhá je výpovědní doba a jak ovlivňuje výpočet náhrady?
Zákonná výpovědní doba dle § 51 zákoníku práce je nejméně 2 měsíce. Delší výpovědní dobu lze sjednat v pracovní smlouvě, přičemž musí být stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele. Čím delší výpovědní doba, tím vyšší náhrada — zaměstnanec obdrží průměrný výdělek za celou délku výpovědní doby.
Vztahuje se náhrada i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr?
Ne, § 56 ZP se vztahuje výhradně na pracovní poměr (pracovní smlouva). Na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se toto ustanovení nevztahuje. Tyto dohody se řídí § 75–77 ZP a neobsahují výpovědní dobu ani náhradu v takové výši.