RuleCalc logoRuleCalc
§ 2 ZDP

Daňové povinnosti CZ rezidenta pracujícího vzdáleně pro zahraničního zaměstnavatele. § 2/2 + § 38g ZDP. Zálohy, SP, ZP, zápočet daní.

Kalkulačka daně — zahraniční zaměstnavatel 2026

Daňové povinnosti CZ rezidenta pracujícího pro zahraničního zaměstnavatele. Zápočet zahraničních daní, zálohy, SP a ZP.

Kč
Kč
📊PRO FIRMY49 Kč
Poslední aktualizace: 28. 2. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu

Počet Čechů pracujících vzdáleně pro zahraniční firmy (tzv. remote workers) v posledních letech prudce roste. S tím přicházejí specifické daňové a pojišťovací otázky, které většina standardních kalkulaček neřeší. Klíčovým principem je neomezená daňová povinnost(§ 2 odst. 2 ZDP): daňový rezident ČR, tedy osoba s bydlištěm nebo obvyklým místem pobytu v ČR, platí českou daň z celosvětových příjmů — i když příjmy pocházejí od firmy se sídlem v Německu, Spojených státech nebo Singapuru.

Zahraniční zaměstnavatel bez stálé provozovny v ČR nemá povinnost (ani zpravidla možnost) odvádět zálohy na daň za vás do českého finančního systému. Vy tedy musíte:

  • Podat daňové přiznání (DAP) sami dle § 38g ZDP,
  • Platit zálohy na daň z příjmů sami dle § 38a ZDP (čtvrtletní při dani pod 30 000 Kč, jinak měsíční),
  • Řešit sociální a zdravotní pojistné samostatně.

Zamezení dvojímu zdanění

Mnoho zemí srazí část daně z vašeho příjmu na zdroji. ČR má uzavřeny smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ) s většinou obchodních partnerů — EU státy, USA, UK, Kanada, Japonsko a další. Dle § 38f ZDP lze zahraniční daň započíst (metoda prostého zápočtu): od vypočtené české daně odečtete zahraniční daň, maximálně do výše poměrné části české daně připadající na zahraniční příjmy. Pokud zahraniční zaměstnavatel daň nesráží vůbec (což je běžné u EU zaměstnavatelů, kteří jsou vedeni jak byste byli "pracovníkem vyšle ze zahraničí"), celou daň platíte v ČR.

Sociální a zdravotní pojistné

Toto je nejsložitější část. Pro EU/EHP zaměstnavatele platí koordinační nařízení EP a Rady č. 883/2004: pracovník pracující výhradně v ČR pro EU zaměstnavatele podléhá českému systému SP/ZP. Zaměstnavatel by měl formulářem A1 koordinovat příslušnost k systému. V praxi ale mnoho zahraničních firem českým systémem prostě "neprochází" — pak si pracovník musí pojistné zajistit sám, typicky registrací jako OSVČ vedlejší nebo přihlášením jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) pro ZP.

Pro non-EU zaměstnavatele (USA, UK, Asie) není automatická koordinace. Pracovník zpravidla platí ZP jako OBZP (min. mzda × 13,5 % = cca 3 024 Kč/měs v 2026) a SP řeší buď jako OSVČ vedlejší, nebo se s zahraniční firmou domluví na bilaterálním přidělení (má-li ČR s danou zemí smlouvu o SP).

Nejpraktičtější cestou, kterou volí řada remote workerů, je registrace jakoOSVČ vedlejší: fakturují zahraniční firmě jako živnostník, platí SP vedlejší (min. záloha 1 574 Kč/měs v 2026, rozhodná částka 117 521 Kč) a ZP OSVČ (min. záloha 3 306 Kč/měs). Tato cesta je přehledná, ale zahraniční firma musí souhlasit s fakturačním vztahem místo pracovní smlouvy.

Praktická doporučení

Pokud začínáte pracovat pro zahraniční zaměstnavatele, doporučujeme: (1) konzultujte situaci s daňovým poradcem nebo mezinárodním specialistou na SP/ZP, (2) ověřte, zda existuje SZDZ s danou zemí a jaká metoda se použije, (3) přihlaste se k OBZP nebo jako OSVČ pro pojistné nejpozději do 8 dnů od zahájení, (4) nastavte si platby záloh na daň. Přiznání k DPFO podáváte do 1. dubna (nebo 1. července s daňovým poradcem).

Nejčastější dotazy

Platím českou daň z příjmů, pokud pracuji pro zahraniční firmu?

Ano. Jste-li daňovým rezidentem České republiky (máte zde bydliště nebo se zde obvykle zdržujete), platíte českou daň z příjmů ze všech světových zdrojů — tedy i ze mzdy od zahraničního zaměstnavatele. Tuto povinnost stanoví § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP). Výjimkou je pouze situace, kdy by SZDZ přidělila právo zdanění jiné zemi (tj. kde fyzicky pracujete déle než 183 dní). Při typickém "remote work" z ČR pro zahraniční firmu právo zdanit příjmy zůstává ČR.

Kdo odvádí moje sociální a zdravotní pojištění?

Pokud zahraniční zaměstnavatel nemá v ČR stálou provozovnu ani zastoupení, nezákonně mu nelze přikázat registraci v ČSSZ a ZP. Ve většině případů platí: pro EU/EHP zaměstnavatele koordinace dle nařízení 883/2004 — vydá se formulář A1 a pojistné formálně platí zahraniční zaměstnavatel (nebo vy sami přes dobrovolné přihlášení do CZ systému). Pro non-EU zaměstnavatele: musíte se přihlásit jako OSVČ vedlejší nebo OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a platit ZP sami z minimální mzdy (13,5 % = 3 024 Kč/měs v 2026). Situace je složitá — doporučuje se konzultace s daňovým poradcem.

Jaké daňové dokumenty dostanu od zahraničního zaměstnavatele?

Zahraniční zaměstnavatel vám nevydá české "Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti" (tiskopis), protože v ČR nejde o zaměstnavatele v právním smyslu. Dostanete zahraniční pay slip nebo výpis příjmů a potvrzení o sražené dani (pokud v dané zemi probíhá srážka). Tyto doklady přiložíte k českému daňovému přiznání. V ČR musíte podat přiznání k DPFO sami (§ 38g ZDP) — zaměstnavatel za vás nepodá.

Mohu místo zaměstnance přejít na OSVČ a fakturovat zahraniční firmě?

Ano, to je běžná praxe. Jako OSVČ (s volnou živností nebo jako freelancer) fakturujete zahraniční firmě a příjmy zdaníte jako § 7 ZDP s paušálem 60 % výdajů. Výhody: jednodušší SP/ZP, možnost volby vedlejší OSVČ při jiném zaměstnání, paušální výdaje. Nevýhody: sám hradíte SP a ZP, musíte podávat přiznání, zahraniční firma musí souhlasit. V EU platí "falešná samostatnost" (fake self-employment) — nelze formálně být OSVČ, pokud fakticky pracujete jako zaměstnanec.

Jak platím zálohy na daň?

Zálohy platíte sami dle § 38a ZDP. Pokud je vaše výsledná daňová povinnost za rok nižší než 30 000 Kč, platíte čtvrtletní zálohy (splatné 15.3., 15.6., 15.9., 15.12.) ve výši 1/4 roční daně. Při dani 30 000 Kč a více platíte měsíční zálohy do 15. každého měsíce. Zálohy se odhadují z předchozího roku. Přeplatek dostanete zpět po podání přiznání.

Související kalkulačky