Výpočet výše odstupného dle § 67 zákoníku práce. 1×, 2× nebo 3× průměrný výdělek dle délky zaměstnání. Pracovní úraz: 12×. Zdarma, bez registrace.
Kalkulačka odstupného 2026
Výpočet výše odstupného dle zákoníku práce (§ 67, zákon č. 262/2006 Sb.), platné od 1. 6. 2025 (flexinovela)
Právní základ
- § 67 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
zákonný nárok na odstupné
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 68 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
výše odstupného
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Kdo má nárok na odstupné?
Zákonný nárok na odstupné (§ 67 zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.) vzniká při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z důvodů organizačních (§ 52 písm. a–c), zdravotních (§ 52 písm. d) nebo v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (§ 52 písm. e). Zaměstnanec, který dá výpověď sám nebo je propuštěn z disciplinárních důvodů, zákonný nárok nemá.
Výše odstupného podle délky zaměstnání
| Délka zaměstnání | Násobek |
|---|---|
| Méně než 1 rok | 1× |
| 1 rok až 2 roky | 2× |
| Více než 2 roky | 3× |
| Pracovní úraz / nemoc z povolání | 12× |
Násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného za poslední kalendářní čtvrtletí (§ 351 zákoníku práce).
Zdravotní důvody po flexinovele (od 1. 6. 2025)
Flexinovela (zákon č. 230/2024 Sb.) zásadně změnila pravidla pro případ zdravotní nezpůsobilosti (§ 52 d ZP). Zaměstnanec nově nemá nárok na přímé odstupné od zaměstnavatele, ale na jednorázovou náhradu (§ 271ca ZP) — minimálně 12× průměrného výdělku. Tuto náhradu hradí pojišťovna ze zákonného pojistění odpovědnosti zaměstnavatele, nikoliv zaměstnavatel přímo.
Průměrný výdělek jako základ výpočtu
Výše odstupného se odvíjí od průměrného hrubého měsíčního výdělku, který zaměstnavatel zjistí za předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 351 ZP). Pokud zaměstnanec pracoval méně než celé čtvrtletí, použije se pravděpodobný výdělek. Do průměru se zpravidla zahrnují hrubá mzda, bonusy a příplatky za práci přesčas.
Časté dotazy
Kdo má nárok na odstupné?
Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z důvodů organizačních (§ 52 písm. a–c ZP), zdravotních (§ 52 písm. d) nebo v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání (§ 52 písm. e). Při výpovědi ze strany zaměstnance nebo z disciplinárních důvodů nárok na odstupné nevzniká.
Jak se počítá výše odstupného?
Výše odstupného závisí na délce zaměstnání a důvodu skončení. Pro organizační důvody (§ 52 a–c): zaměstnání méně než 1 rok — 1× průměrný měsíční výdělek; 1–2 roky — 2×; více než 2 roky — 3×. Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje za poslední kalendářní čtvrtletí (§ 351 ZP).
Co je jednorázová náhrada dle § 271ca po flexinovele?
Od 1. 6. 2025 (flexinovela, zákon č. 230/2024 Sb.) platí pro zdravotní nezpůsobilost (§ 52 d) nový systém. Místo přímého odstupného od zaměstnavatele zaměstnanec obdrží jednorázovou náhradu (§ 271ca ZP) — minimálně 12× průměrného výdělku. Tato náhrada je hrazena z povinného pojistění zaměstnavatele (zákon č. 266/2006 Sb.), nikoliv přímo z prostředků zaměstnavatele.
Má nárok na odstupné ten, kdo sám podal výpověď?
Zpravidla ne. Zákonný nárok na odstupné (§ 67 ZP) vzniká jen při výpovědi ze strany zaměstnavatele z taxativně vyjmenovaných důvodů nebo při dohodě z týchž důvodů. Pokud zaměstnanec podá výpověď sám, zákonný nárok na odstupné nemá — ledaže si jej výslovně sjednal v pracovní smlouvě nebo ho zaměstnavatel vyplatí dobrovolně.
Kdy je odstupné 12× průměrného výdělku?
Dvanáctinásobek průměrného výdělku náleží zaměstnanci propuštěnému z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 52 písm. e ZP) — viz § 67 odst. 3 zákoníku práce. Toto ustanovení se nezměnilo ani po flexinovele. Pro zdravotní nezpůsobilost bez vazby na práci (§ 52 d) platí od flexinovely systém jednorázové náhrady přes pojistění.