Strop sociálního pojistného 2026: 2 350 416 Kč (48× průměrná mzda). Výpočet úspory nad maximem dle § 15a zák. 589/1992 Sb. Zdarma.
Maximální vyměřovací základ 2026
Strop pro sociální pojistné: 48× průměrná mzda = 2 350 416 Kč. Nad maximum se pojistné neplatí — § 15a zákona č. 589/1992 Sb.
Právní základ
- § 15a zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
maximální VZ sociálního pojistného
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Co je maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ (max VZ) je roční strop pro odvod sociálního pojistného zaměstnanců a OSVČ. Stanovuje ho § 15a zákona č. 589/1992 Sb. jako 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2026 platí průměrná mzda 48 967 Kč (NV č. 365/2025 Sb.), takže max VZ = 48 × 48 967 = 2 350 416 Kč. Jakmile roční úhrn hrubé mzdy (nebo vyměřovacího základu OSVČ) tuto částku překročí, z dalších příjmů se sociální pojistné neplatí.
Kdo a kolik ušetří
Zaměstnanec platí sociální pojistné sazbou 7,1 %. Při překročení max VZ o 100 000 Kč ušetří zaměstnanec 7 100 Kč ročně. Zaměstnavatel platí 24,8 % — při stejném přebytku ušetří 24 800 Kč. Strop tedy výrazně snižuje celkové náklady na vysoce příjmové zaměstnance v posledních měsících roku. Pro OSVČ platí sazba 29,2 % (z 50 % základu) — úspora nad maximem je pro OSVČ ještě výraznější.
Zdravotní pojistné strop nemá
Na rozdíl od sociálního pojistného zdravotní pojistné maximální vyměřovací základ nemá — platí se z celého příjmu bez limitu. Zdravotní pojistné zaměstnance (4,5 %) a zaměstnavatele (9 %) se odvádí ze 100 % hrubé mzdy nezávisle na výši příjmu. Zákon zrušil strop pro zdravotní pojistné od 1. 1. 2008 (zákon č. 261/2007 Sb.).
Vývoj průměrné mzdy a stropu
Průměrná mzda pro účely sociálního pojistného se stanovuje vždy nařízením vlády pro příslušný rok. Pro rok 2025 byla průměrná mzda 46 557 Kč (max VZ 2 234 736 Kč), pro rok 2026 vzrostla na 48 967 Kč (max VZ 2 350 416 Kč). Strop tak meziročně vzrostl o 115 680 Kč, což prodlužuje dobu, po kterou jsou vysoce příjmové osoby stropem chráněny.
Časté dotazy
Jaký je maximální vyměřovací základ pro sociální pojistné v roce 2026?
Maximální vyměřovací základ pro rok 2026 je 2 350 416 Kč (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.). Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy, která pro rok 2026 činí 48 967 Kč/měsíc dle NV č. 365/2025 Sb. Z příjmů přesahujících tuto hranici se sociální pojistné (ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel) neodvádí.
Platí maximální vyměřovací základ i pro zdravotní pojistné?
Ne. Maximální vyměřovací základ platí výlučně pro pojistné na sociální zabezpečení. Zdravotní pojistné nemá zákonný strop — odvádí se z celého příjmu bez ohledu na jeho výši. Zrušení stropu pro zdravotní pojistné bylo provedeno zákonem č. 261/2007 Sb. a platí od 1. 1. 2008.
Od jakého okamžiku přestane zaměstnanec platit sociální pojistné?
Zaměstnanec přestane platit sociální pojistné (7,1 %) ihned po dosažení ročního úhrnu hrubých mezd 2 350 416 Kč. V praxi to znamená, že od měsíce, ve kterém byl strop dosažen (a v dalších měsících roku), zaměstnavatel z mezd srazí jen zdravotní pojistné a daň — nikoliv sociální pojistné. Zaměstnavatel (sazba 24,8 %) přestane odvádět za zaměstnance také.
Platí maximální VZ i pro OSVČ?
Ano. Maximální vyměřovací základ pro OSVČ je shodný se zaměstnaneckou hranicí — 2 350 416 Kč pro rok 2026 (§ 23b odst. 4 zák. 589/1992 Sb.). Pro OSVČ je vyměřovacím základem 50 % daňového základu. Pokud daňový základ překročí dvojnásobek maxima (tj. 4 700 832 Kč), pojistné OSVČ se počítá jen z 2 350 416 Kč.
Jak se sleduje dosažení stropu při práci pro více zaměstnavatelů?
Pokud zaměstnanec pracuje pro více zaměstnavatelů souběžně, každý zaměstnavatel sleduje strop samostatně a všichni odvádí pojistné, dokud jejich část nepřekročí max VZ. Pokud v součtu překročíte 2 350 416 Kč, přebytek pojistného uhrazeného zaměstnancem lze vrátit přes daňové přiznání. Zaměstnanec musí v takovém případě podat daňové přiznání a uvést přeplacené pojistné.