Spočítejte výši jednorázového odškodnění pozůstalých po zaměstnanci zemřelém při pracovním úrazu. Min 20× průměrná mzda NH dle § 271i zákoníku práce.
Jednorázové odškodnění pozůstalých 2026
§ 271i zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) — min 20× průměrná mzda NH na každého pozůstalého
Právní základ
- § 271i zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Jednorázové odškodnění pozůstalých — min 20× průměrná mzda NH
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 271h zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Náhrada za ztrátu výživného pro pozůstalé
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 271g zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu: Jednorázové odškodnění pozůstalých (§ 271i ZP)
Zemře-li zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vzniká jeho nejbližším příbuzným zákonný nárok na jednorázové odškodnění. Pravidla stanovuje § 271i zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce). Tato náhrada je jednou z více složek, které mají pozůstalí k dispozici — vedle náhrady za ztrátu výživného (§ 271h ZP) a náhrady přiměřených výdajů pohřbu (§ 271j ZP).
Kdo má nárok?
Oprávněnými osobami jsou:
- Manžel nebo manželka zemřelého, pokud s ním žili ve společné domácnosti
- Děti zemřelého (včetně adoptovaných)
- Rodiče zemřelého, pokud s ním žili ve společné domácnosti
Každá oprávněná osoba má samostatný a nezávislý nárok. To znamená, že manžel/ka a tři děti mají dohromady čtyři samostatné nároky — součet minimálních odškodnění se pak pohybuje v řádu milionů korun.
Výše odškodnění pro rok 2026
Zákon navazuje výši odškodnění na průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1.–3. čtvrtletí předcházejícího roku. Pro rok 2026 platí hodnota 48 171 Kč (ČSÚ, Q1–Q3 2025). Minimální odškodnění na jednu oprávněnou osobu pak činí:
- 20 × 48 171 Kč = 963 420 Kč na každého oprávněného pozůstalého
Zákon stanovuje minimum — zaměstnavatel (nebo pojišťovna zákonného pojištění zaměstnavatele) může přiznat i vyšší odškodnění, zejména s ohledem na konkrétní životní situaci rodiny, věk zemřelého a délku výpadku příjmů.
Objektivní odpovědnost zaměstnavatele
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu je v českém právu objektivní — nezávisí na zavinění. Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti pouze za velmi přísných podmínek (§ 270 ZP), například pokud prokáže, že zaměstnanec zavinil úraz opilostí nebo bez jeho vědomí porušil bezpečnostní předpisy.
Pojistné krytí
Ve většině případů náhradu vyplácí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu. To si zaměstnavatel sjednává povinně u Kooperativy nebo České pojišťovny. Pozůstalí tedy zpravidla uplatňují nárok přímo u pojišťovny, nikoliv výhradně u zaměstnavatele.
Časté dotazy
Kdo má nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých?
Nárok mají manžel nebo manželka zemřelého zaměstnance, jeho děti a rodiče — za podmínky, že s ním žili ve společné domácnosti. Každá oprávněná osoba má samostatný, nezávislý nárok na min 20× průměrnou mzdu NH.
Jaká je minimální výše odškodnění v roce 2026?
Minimální výše na jednoho pozůstalého je 20× průměrná mzda v národním hospodářství za Q1–Q3 2025, tj. 20 × 48 171 = 963 420 Kč. Toto je zákonné minimum — zaměstnavatel může přiznat i více. Celkem u 3 pozůstalých (manžel/ka + 2 děti) je minimální odškodnění 2 890 260 Kč.
Co je podmínkou pro vznik nároku?
Zaměstnanec musí zemřít v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Smrt musí být v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zaměstnavatel odpovídá za škodu objektivně — bez ohledu na zavinění.
Může zaměstnavatel odmítnout platit, pokud měl zaměstnanec spoluzavinění?
Zákon v § 271i ZP nekondicionuje nárok pozůstalých na absenci spoluzavinění zemřelého. Jednorázové odškodnění se poskytuje nezávisle na tom, zda zaměstnanec k úrazu přispěl vlastní nedbalostí. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu je objektivní.
Je odškodnění daňově osvobozené?
Příjmy z titulu náhrad za pracovní úraz nebo nemoc z povolání jsou u fyzických osob osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP — za předpokladu, že jsou přiznány v zákonem stanoveném rozsahu. U zaměstnavatele jsou tyto náhrady daňově uznatelnými náklady.
Je nutné prokázat skutečnou ztrátu — např. výši výdajů na pohřeb?
Jednorázové odškodnění dle § 271i ZP se nevytahuje na doložené výdaje — jde o paušální zákonné plnění. Vedle jednorázového odškodnění má rodina nárok i na náhradu přiměřených výdajů spojených s pohřbem (§ 271j ZP) a na náhradu za ztrátu výživného (§ 271h ZP).