RuleCalc logoRuleCalc
§ 257 ZP

Výpočet náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli dle § 257–260 ZP. Limit 4,5× průměrný výdělek u nedbalosti. Bez limitu při úmyslu nebo alkoholu.

§ 257 odst. 2–3 ZP

Výsledná náhrada škody

50 000 Kč

Zákonný limit (4,5× výdělek)157 500 Kč
Omezení zákonným limitemAno — § 257 odst. 2 ZP

Postup výpočtu

Výše škody
50 000 Kč
Průměrný měsíční výdělek
35 000 Kč
Zákonný limit (4,5 × prům. výdělek)§ 257 odst. 2 ZP — u nedbalostní škody max 4,5× prům. výdělek
157 500 Kč
Škoda přičítaná zaměstnanciPlná odpovědnost zaměstnance
50 000 Kč
Náhrada po aplikaci limitu
50 000 Kč
Výsledná náhrada škody
50 000 Kč
Poslední aktualizace: 24. 2. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

📊PRO FIRMY49 Kč
Poslední aktualizace: 24. 2. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu

Stručně k tématu: Odpovědnost zaměstnance za škodu

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli v § 250–260. Zaměstnanec odpovídá za škodu, která vznikla zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Klíčový je pojem zavinění — škoda musí být způsobena zaměstnancem buď úmyslně, nebo z nedbalosti.

Zákon rozlišuje dvě základní situace. Při nedbalostní škodě (§ 257 odst. 2 ZP) platí zákonný limit: zaměstnanec uhradí nejvýše 4,5násobek svého průměrného měsíčního výdělku. Tento limit chrání zaměstnance před existenčním zničením z důvodu jednorázové profesní chyby. Průměrný výdělek se stanovuje z rozhodného čtvrtletí před vznikem škody (§ 351 ZP).

Zákonný limit neplatí při úmyslném zavinění (§ 257 odst. 3 ZP) ani při škodě způsobené pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zaměstnanec pak hradí celou škodu včetně ušlého zisku. Stejně tak neplatí limit u schodku na hodnotách svěřených zaměstnanci na základě písemné dohody o hmotné odpovědnosti (§ 252 ZP) — typicky u pokladních, skladníků nebo kurýrů.

Výši náhrady může zaměstnavatel snížit z důvodů hodných zvláštního zřetele (§ 259 ZP). Přihlíží se k okolnostem vzniku škody, míře zavinění, osobním a majetkovým poměrům zaměstnance. Zaměstnavatel toto právo nemůže smluvně převést ani omezit — jde o kogentní oprávnění chránící zaměstnance.

Pokud ke vzniku škody přispěl i zaměstnavatel (nedostatečné vybavení, chybné pokyny, nevhodná organizace práce), snižuje se náhrada o podíl zaměstnavatele (§ 257 odst. 4 ZP). Takové spoluzpůsobení musí zaměstnavatel prokázat — důkazní břemeno leží na zaměstnavateli ohledně škody a jejího rozsahu, na zaměstnanci ohledně liberačních důvodů.

Postup při uplatňování náhrady škody

Zaměstnavatel musí projednání náhrady škody se zaměstnancem provést v zákonem stanovené lhůtě. Promlčecí lhůta pro náhradu škody způsobené zaměstnancem je 3 roky (obecná lhůta dle § 629 OZ). Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody nad 1 000 Kč pouze písemnou dohodou nebo soudní cestou. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

V praxi zaměstnavatelé strhávají náhradu škody ze mzdy zaměstnance — maximálně však do výše, která zaměstnanci zajistí zákonnou nezabavitelnou částku (§ 147 ZP ve spojení s § 276 a násl. OSŘ). Srážky ze mzdy musí být sjednány nebo nařízeny v souladu se zákonem. Jednostranné sráZky nad rámec zákonných srážek jsou nepřípustné.

Nejčastější dotazy

Kolik musí zaměstnanec zaplatit, pokud způsobí škodu zaměstnavateli?

Při nedbalostní škodě platí zákonný limit: zaměstnanec uhradí nejvýše 4,5násobek svého průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 zákoníku práce). Pokud byl průměrný výdělek 35 000 Kč, maximální náhrada je 157 500 Kč — i kdyby skutečná škoda přesahovala tuto částku.

Kdy neplatí limit 4,5násobku průměrného výdělku?

Zákonný limit 4,5násobku průměrného výdělku se neuplatní při: (1) úmyslném zavinění škody, (2) škodě způsobené pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných/psychotropních látek, (3) schodku na hodnotách svěřených zaměstnanci na základě dohody o hmotné odpovědnosti (§ 252 ZP). V těchto případech hradí zaměstnanec celou škodu.

Může zaměstnavatel snížit náhradu škody?

Ano. Zaměstnavatel může z důvodů zvláštního zřetele hodných snížit výši náhrady škody (§ 259 ZP). Přihlíží se k okolnostem, za nichž k porušení povinností došlo, k míře zavinění zaměstnance, k jeho osobním a majetkovým poměrům. Snížení musí zaměstnavatel odůvodnit. Toto právo zaměstnavatele nelze smluvně vyloučit ani omezit.

Jak se projevuje spoluzpůsobení škody zaměstnavatelem?

Pokud zaměstnavatel přispěl ke vzniku škody (nedostatečné vybavení, špatné pokyny, chybné řízení), snižuje se náhrada škody úměrně míře, v níž zaměstnavatel přispěl ke vzniku škody (§ 257 odst. 4 ZP). Soud nebo zaměstnavatel stanoví procentuální podíl — například pokud zaměstnavatel přispěl 30 %, sníží se náhrada o 30 %.

Co je dohoda o odpovědnosti za schodek a k čemu slouží?

Dohoda o odpovědnosti (§ 252 ZP) se uzavírá pro hotovost, cennosti, zboží nebo zásoby svěřené zaměstnanci. Zaměstnanec se zavazuje odpovídat za schodek na těchto hodnotách. Na rozdíl od jiné škody při schodku s dohodou o odpovědnosti: (1) zaměstnanec prokazuje, že schodek nezpůsobil, (2) neplatí limit 4,5násobku výdělku, (3) náhrada může být celá výše schodku.

Související kalkulačky