Výpočet náhrady mzdy při lékařské prohlídce, pohřbu, sňatku, darování krve a překážkách zaměstnavatele dle § 191–210 zákoníku práce. 100 % průměrného výdělku.
Náhrada mzdy při překážkách v práci 2026
Výpočet náhrady dle § 191–210 zákoníku práce — lékaři, pohřeb, sňatek, prostoj
Právní základ
- § 191 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
překážky v práci na straně zaměstnance — obecné ustanovení
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 207 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
překážky v práci na straně zaměstnavatele — prostoj, náhrada 100 %
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu: náhrada mzdy při překážkách v práci
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v ustanoveních § 191 až § 210 vymezuje situace, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodů, za které nenese odpovědnost, a přesto mu náleží náhrada mzdy. Jde o tzv. překážky v práci — na straně zaměstnance (§ 191–210 ZP) i na straně zaměstnavatele (§ 207–210 ZP).
Překážky na straně zaměstnance
Zákon rozlišuje několik skupin překážek na straně zaměstnance. Nejčastější jsou: dočasná pracovní neschopnost (nemoc — bez náhrady po dobu prvních 3 karenčních dnů, od 4. dne nemocenská), pracovně-lékařská prohlídka (§ 199 ZP — 100 % průměru), darování krve nebo plazmy (§ 203 odst. 2a ZP — 100 % za den výkonu), pohřeb (§ 203 odst. 2c ZP — 1–2 dny dle stupně příbuzenství) nebo vlastní sňatek (2 dny).
Překážky na straně zaměstnavatele
Pokud zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu na straně zaměstnavatele (prostoj, přerušení výroby pro nedostatek materiálu nebo vstupů, živelní pohroma), má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku (§ 207 ZP). Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis může stanovit vyšší sazbu, nejčastěji 100 %.
Výpočet průměrného výdělku
Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (nebo platu) zúčtované zaměstnanci za předchozí čtvrtletí, děleno odpracovanými hodinami za toto čtvrtletí (§ 351 ZP). Výsledkem je průměrný hodinový výdělek, který se pak vynásobí počtem hodin překážky. Zaokrouhlení je na haléře, výsledná náhrada se zaokrouhlí na celé Kč.
Administrativní povinnosti
Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele o překážce informovat předem nebo bez zbytečného odkladu (§ 206 ZP). U překážek nad 1 den je zaměstnanec povinen předložit doklady prokazující důvod překážky (lékařská zpráva, oddací list apod.). Zaměstnavatel nesmí náhradu mzdy zkrátit za překážky předvídané zákonem.
Časté dotazy
Dostávám náhradu mzdy, když jdu k lékaři?
Ano — při pracovně-lékařské prohlídce nebo při jiném nezbytném vyšetření dostanete náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku za nezbytně nutnou dobu (§ 199 ZP). Zaměstnavatel je povinen náhradu poskytnout. Zaměstnanec by měl dokončit vyšetření a vrátit se do práce, pokud je to v pracovní době možné.
Kolik dní náhrady dostanu při pohřbu?
Při pohřbu manžela, druha nebo dítěte máte nárok na 2 dny náhrady, plus 1 den cesty k pohřbu. Při pohřbu rodiče, sourozence, prarodiče nebo závislé osoby nárok na 1 den. Při pohřbu kolegy z práce nárok na nezbytnou dobu k účasti na pohřbu (§ 203 odst. 2 písm. c) ZP).
Dostávám náhradu při vlastním sňatku?
Ano — zaměstnanec má nárok na 2 dny volna s náhradou mzdy 100 % průměrného výdělku: 1 den na samotný obřad a 1 den na cestu (§ 203 odst. 2 písm. e) ZP). Nárok se váže na vlastní sňatek, nikoliv na sňatek jiné osoby.
Co je průměrný výdělek a jak ho spočítám?
Průměrný výdělek se vypočítává z hrubé mzdy za předchozí čtvrtletí děleno odpracovanými hodinami za to čtvrtletí (§ 351-353 ZP). Hodinový výdělek pak vynásobíte počtem hodin překážky. Kalkulačka potřebuje průměrný hodinový výdělek jako vstupní hodnotu.
Jaká náhrada přísluší při prostoji na straně zaměstnavatele?
Při prostoji (přerušení výroby, nedostatek materiálu, porucha stroje) má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku, pokud nemůže konat práci z důvodů na straně zaměstnavatele (§ 207-208 ZP). Při přerušení způsobeném živelní pohromou nebo jinou výjimečnou okolností je náhrada nejméně 60 % průměrného výdělku.