RuleCalc logoRuleCalc
§ 5 zák. 118/2000 Sb.

Zjistěte, kolik vám úřad práce vyplatí za nevyplacené mzdy, když zaměstnavatel zkrachuje. Limit 1,5× rozhodná částka za měsíc, max. 3 měsíce.

Mzdové nároky při platební neschopnosti zaměstnavatele 2026

§ 5 zák. 118/2000 Sb. — limit mzdových nároků

Kč
📊PRO FIRMY49 Kč
Poslední aktualizace: 13. 3. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu

Platební neschopnost zaměstnavatele a ochrana zaměstnanců

Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele chrání zaměstnance v situaci, kdy zaměstnavatel není schopen plnit své mzdové závazky. Platební neschopnost nastává tehdy, kdy je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh nebo kdy je vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. V takovém případě může zaměstnanec požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o výplatu svých nevyplacených mzdových nároků. Zákon se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na typ pracovního poměru — tedy i na zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Rozhodná částka a maximální limit nároku

Klíčovým pojmem zákona je rozhodná částka, která odpovídá průměrné měsíční mzdě v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Rozhodnou částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů. Pro období od 1. května 2025 do 30. dubna 2026 činí rozhodná částka 43 967 Kč (sdělení MPSV č. 95/2025 Sb.). Maximální měsíční limit mzdových nároků, které může úřad práce vyplatit, je 1,5násobek rozhodné částky, tedy 65 950,50 Kč za jeden měsíc. Mzda nad tuto hranici se neproplácí.

Jak podat žádost o mzdové nároky

Zaměstnanec podává písemnou žádost u krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu měl zaměstnavatel sídlo nebo místo podnikání. Žádost je třeba podat nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Mzdové nároky lze uplatnit nejvýše za 3 kalendářní měsíce z rozhodného období, které tvoří měsíc podání insolvenčního návrhu plus 3 měsíce před a 3 měsíce po. Zaměstnanec si sám zvolí, za které 3 měsíce v rámci rozhodného období uplatní nárok — volba by měla padnout na měsíce s nejvyššími nevyplacenými částkami.

Co je zahrnuto v mzdových nárocích

Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrada, odstupné a další peněžitá plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu, na která zaměstnanci vzniklo právo a která mu zaměstnavatel nevyplatil. Úřad práce po ověření nároku vyplatí příslušnou částku do 10 pracovních dnů. Vyplacené prostředky se stávají pohledávkou státu vůči zaměstnavateli v rámci insolvenčního řízení. Zaměstnanec nemusí čekat na výsledek insolvenčního řízení — výplata úřadem práce probíhá nezávisle na postupu insolvenčního správce a řízení jako takového.

Časté dotazy

Co jsou mzdové nároky při platební neschopnosti zaměstnavatele?

Mzdové nároky jsou nevyplacené mzdy, platy nebo odměny z dohod, které zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci z důvodu své platební neschopnosti (insolvence). Zaměstnanec může požádat úřad práce o jejich výplatu dle zák. č. 118/2000 Sb. Nárok se týká mzdy, náhrady mzdy, odstupného a dalších peněžitých plnění z pracovního poměru.

Jaký je maximální limit mzdových nároků za měsíc?

Maximální měsíční limit mzdových nároků je roven 1,5násobku rozhodné částky (§ 5 odst. 2 zák. 118/2000 Sb.). Pro období 1.5.2025 – 30.4.2026 činí rozhodná částka 43 967 Kč, takže maximální měsíční nárok je 65 950,50 Kč. Mzda nad tuto hranici se neproplácí.

Co je rozhodná částka dle zákona 118/2000 Sb.?

Rozhodná částka odpovídá průměrné měsíční mzdě v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vyhlašuje ji MPSV sdělením ve Sbírce zákonů. Pro období 1.5.2025 – 30.4.2026 činí 43 967 Kč (sdělení MPSV č. 95/2025 Sb.). Slouží jako základ pro výpočet maximálního limitu mzdových nároků.

Za kolik měsíců lze uplatnit mzdové nároky?

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky nejvýše za 3 kalendářní měsíce rozhodného období (§ 5 odst. 1). Rozhodné období tvoří měsíc, v němž byl podán insolvenční návrh, a 3 měsíce předcházející a 3 měsíce následující. Zaměstnanec si zvolí 3 měsíce v rámci tohoto období, za které mzdu nedostal.

Kdo vyplatí mzdu, když zaměstnavatel zkrachuje?

Nevyplacenou mzdu vyplatí krajská pobočka Úřadu práce na základě písemné žádosti zaměstnance. Žádost se podává do 5 měsíců a 15 dnů od zveřejnění usnesení o zahájení insolvence. Úřad práce vyplatí mzdové nároky do 10 pracovních dnů od prokázání nároku, maximálně do výše 1,5× rozhodná částka za měsíc.

Vztahuje se zákon i na dohody o provedení práce (DPP)?

Ano, zákon 118/2000 Sb. se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru i na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP i DPČ). Mzdovým nárokem je jakékoli peněžité plnění, na které zaměstnanci vzniklo právo z pracovněprávního vztahu.

Související kalkulačky