Výpočet odměny za pracovní pohotovost mimo pracoviště — min. 10 % průměrného výdělku (§ 95 ZP). Zavolání = přesčas.
Pracovní pohotovost 2026
Odměna za pohotovost mimo pracoviště a práci zavolanou v pohotovosti — § 95 ZP
Právní základ
- § 95 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
pracovní pohotovost mimo pracoviště — min. 10 % průměrného výdělku
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 78 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
definice pracovní pohotovosti (§ 78 odst. 1 písm. h)
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 114 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
příplatek za práci přesčas — min. 25 % průměrného výdělku
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Stručně k tématu: Pracovní pohotovost — práva zaměstnance
Pracovní pohotovost je specifická forma pracovněprávního vztahu, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale musí být připraven k výkonu práce. Na rozdíl od přesčasu nebo pracovní doby jde o dobu, kdy zaměstnanec čeká mimo pracoviště — typicky doma, v pohotovostním bytě nebo na jiném sjednaném místě.
Právní základ — § 95 zákoníku práce
Pracovní pohotovost upravuje § 95 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.). Zákon definuje pohotovost jako dobu, ve které je zaměstnanec připraven k výkonu práce nad rámec své směny, mimo pracoviště. Jde tedy o dobu po pracovní době nebo mimo pracovní dobu. Samotná pohotovost není pracovní dobou — nepočítá se do limitů pracovní doby.
Odměna za pohotovost — minimum 10 %
Za hodinu pohotovosti náleží zaměstnanci odměna nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku (§ 95 odst. 2 ZP). Průměrný výdělek se zjišťuje z rozhodného období (zpravidla předchozí čtvrtletí, § 351 ZP). Zaměstnavatel může dohodou nebo kolektivní smlouvou stanovit vyšší sazbu. Příklady z praxe: v nemocnicích bývá pohotovostní sazba 15–20 %, v IT a průmyslu 10–15 %.
Zavolání do práce — přesčas s příplatkem
Pokud je zaměstnanec během pohotovosti zavolán a skutečně vykonává práci, tato práce se považuje za přesčas (§ 78 odst. 1 písm. i) ZP). Za přesčas náleží: (1) plná mzda za odpracovanou dobu, (2) příplatek za přesčas nejméně 25 % průměrného výdělku (§ 114 ZP) nebo náhradní volno. Zaměstnavatel může dohodou stanovit vyšší příplatek (30 %, 50 % atd.).
Pohotovost nelze nařídit jednostranně
Klíčové pravidlo (§ 95 odst. 1 ZP): pracovní pohotovost lze uložit zaměstnanci jen na základě dohody — zaměstnavatel ji nemůže jednostranně nařídit. Dohoda bývá součástí pracovní smlouvy nebo zvláštní dohody. Pokud zaměstnanec s pohotovostí nesouhlasí, nemůže ho zaměstnavatel nutit — až na výjimečné situace (pohromy, havárie).
Roční limit — orientační hranice 400 hodin
Zákoník práce přímo nestanoví pevný roční limit pro pohotovost (na rozdíl od přesčasů, kde je limit 150 h/rok bez kolektivní smlouvy nebo 286 h/rok s ní). Kalkulačka upozorňuje při ročním objemu nad 300 hodin pohotovosti — v takových případech doporučujeme prověřit vnitřní předpisy a kolektivní smlouvu. Každá hodina zavolání (přesčas) se naopak počítá do přesčasového limitu.
FAQ
Co je pracovní pohotovost a jak se liší od přesčasu?
Pracovní pohotovost (§ 95 ZP) je doba, po níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce nad rámec pracovní doby mimo pracoviště — typicky doma nebo v jiném zvoleném místě. Na rozdíl od přesčasu (který je skutečnou prací) jde o čekání. Odměna za samotnou pohotovost je minimálně 10 % průměrného výdělku. Pokud je zaměstnanec během pohotovosti zavolán a skutečně pracuje, tato práce se považuje za přesčas a odměňuje se plnou mzdou + příplatkem.
Jaká je minimální odměna za hodinu pracovní pohotovosti?
Minimální odměna za hodinu pracovní pohotovosti je 10 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance (§ 95 odst. 2 ZP). Průměrný výdělek se zjišťuje za předchozí čtvrtletí (§ 351 ZP). Zaměstnavatel může v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovit vyšší sazbu. Příklad: průměrný výdělek 250 Kč/h → pohotovost min. 25 Kč/h.
Může zaměstnavatel nařídit pohotovost?
Pracovní pohotovost může být sjednána pouze dohodou (§ 95 odst. 1 ZP) — zaměstnavatel ji nemůže jednostranně nařídit bez souhlasu zaměstnance. Dohoda může být součástí pracovní smlouvy nebo uzavřena zvlášť. Maximální rozsah pohotovosti není zákonem explicitně ohraničen, ale nesmí vést k porušení povinností zaměstnavatele v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti.
Jak se zaznamenává pracovní pohotovost a zavolání do práce?
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby včetně pohotovostí (§ 96 ZP). Evidence musí zahrnovat: začátek a konec pohotovosti, skutečně odpracovanou dobu při zavolání (přesčas). Zaměstnanec by měl mít přístup k evidenci a zkontrolovat, zda je vše zaznamenáno správně. Doporučujeme vést si vlastní evidenci (mobilní aplikace, tabulka).
Počítá se pohotovost do maximální délky pracovní doby?
Samotná pohotovost (čekání doma) se do pracovní doby nezapočítává — není pracovní dobou ve smyslu zákoníku práce. Proto neplatí limit 48 hodin/týden pro pohotovost samotnou. Naopak práce skutečně vykonávaná při zavolání se do pracovní doby počítá a podléhá limitům (48 h/týden včetně přesčasů, resp. 286 h přesčasů ročně).