Vypočítejte úrazový příplatek — doplatek zaměstnavatele k náhradě mzdy nebo nemocenskému při pracovním úrazu. Zaměstnavatel hradí rozdíl mezi průměrným výdělkem a částkou, kterou zaměstnanec pobírá během pracovní neschopnosti (§ 271a zákoníku práce).
Úrazový příplatek 2026
Náhrada za ztrátu na výdělku při pracovním úrazu — § 271a ZP
Právní základ
- § 271a zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti při pracovním úrazu
Účinné od: 1. 1. 2026
- § 192 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti — prvních 14 kalendářních dní
Účinné od: 1. 1. 2026
Úrazový příplatek — náhrada za ztrátu na výdělku
Pracovní úraz může znamenat nejen zdravotní újmu, ale i významný pokles příjmu zaměstnance. Zákoník práce v § 271a stanoví, že zaměstnavatel je povinen dorovnat zaměstnanci rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem a náhradou mzdy či nemocenským, které pobírá během pracovní neschopnosti.
Jak funguje systém náhrad při pracovním úrazu
Při běžné pracovní neschopnosti zaměstnanec dostává prvních 14 kalendářních dní náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku (§ 192 ZP). Od 15. dne přebírá výplatu ČSSZ formou nemocenského. U pracovního úrazu platí totéž, avšak zaměstnavatel navíc doplácí rozdíl do plného průměrného výdělku.
Průměrný výdělek a jeho zjištění
Průměrný výdělek se zjišťuje z rozhodného období předcházejícího úrazu dle §§ 351–362 zákoníku práce. Zpravidla se jedná o předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný denní výdělek se pak porovnává s denní náhradou mzdy nebo nemocenským a rozdíl tvoří úrazový příplatek.
Praktický příklad
Zaměstnanec s průměrným denním výdělkem 1 500 Kč utrpí pracovní úraz a je 20 pracovních dní v pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy od zaměstnavatele (prvních 14 dní) a nemocenské od ČSSZ (od 15. dne) činí průměrně 900 Kč denně. Denní úrazový příplatek je 600 Kč (1 500 − 900). Za celé období 20 dní zaměstnavatel doplatí celkem 12 000 Kč.
Zákonné pojištění zaměstnavatele
Zaměstnavatel je ze zákona pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Vyplacené náhrady si může uplatnit u příslušné pojišťovny (Česká pojišťovna nebo Kooperativa). Pojistné se odvádí jako procentní sazba z objemu vyplacených mezd, odstupňovaná dle rizikovosti oboru činnosti.
Krácení a spoluzavinění
Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti zcela nebo zčásti, pokud prokáže, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo bezpečnostní předpisy (§ 270 ZP). Při částečném zproštění se náhrada přiměřeně sníží. Úplné zproštění je možné, pokud úraz vznikl výhradně zaviněním zaměstnance porušením bezpečnostních předpisů, se kterými byl řádně seznámen.
Časté dotazy k úrazovému příplatku
Co je úrazový příplatek (náhrada za ztrátu na výdělku)?
Úrazový příplatek je doplatek, který zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před úrazem a náhradou mzdy nebo nemocenským, které pobírá během pracovní neschopnosti (§ 271a ZP).
Kdo platí úrazový příplatek?
Úrazový příplatek (náhradu za ztrátu na výdělku) platí zaměstnavatel, u kterého k pracovnímu úrazu došlo. Zaměstnavatel se následně může obrátit na pojišťovnu, u které má sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Jak se počítá výše úrazového příplatku?
Výše se stanoví jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody (úrazem) a plnou výší náhrady mzdy nebo nemocenského. V prvních 14 dnech PN dostává zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60 % PRV, od 15. dne nemocenské od ČSSZ.
Platí se příplatek i za první 3 dny neschopnosti?
Ano. Na rozdíl od běžné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy náleží až od 1. pracovního dne, u pracovního úrazu náleží náhrada za ztrátu na výdělku od prvního dne neschopnosti. Zaměstnavatel dorovnává rozdíl od samého počátku.
Jak dlouho se příplatek vyplácí?
Příplatek se vyplácí po celou dobu pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem. Po skončení PN může zaměstnanec nárokovat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271b ZP), pokud mu úrazem poklesl výdělek.
Může zaměstnavatel příplatek krátit?
Ano, pokud si zaměstnanec úraz způsobil porušením předpisů BOZP nebo opilostí/návykovými látkami, může zaměstnavatel náhradu přiměřeně snížit (§ 270 ZP). Při zaviněném porušení předpisů se odpovědnost zaměstnavatele snižuje, maximálně však o jednu třetinu.