Výpočet zdravotního pojištění při souběhu dvou nebo více zaměstnání dle § 3 zák. 592/1992 Sb. Min. VZ 20 800 Kč/měsíc. Kdo doplácí rozdíl? Zdarma.
Výjimky z minimálního VZ
Zadejte hrubou mzdu u prvního zaměstnavatele.
Právní základ
- § 3 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
pojistné na SZ — vyměřovací základ zaměstnance
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 8 zákon o veřejném zdravotním pojištění (48/1997 Sb.) ↗
výjimky z minimálního VZ — student, důchodce, OSVČ
Účinné od: 1. 4. 1997
Stručně k tématu
Stručně k tématu: Zdravotní pojištění při souběhu zaměstnání
Zdravotní pojištění (ZP) při souběhu více zaměstnání se řídí zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Klíčové pravidlo je v § 3 odst. 15: pokud zaměstnanec pracuje u více zaměstnavatelů zároveň, platí každý zaměstnavatel pojistné samostatně ze svého vyměřovacího základu. Souběh přitom neznamená žádnou výhodu ani nevýhodu samo o sobě — pojistné se prostě sčítá.
Minimální vyměřovací základ
Klíčovým pravidlem je tzv. minimální vyměřovací základ (min. VZ), který odpovídá minimální mzdě — v roce 2026 20 800 Kč/měsíc (NV 465/2025 Sb.). Z tohoto základu musí být v souhrnu za celý měsíc odvedeno ZP. Pokud součet mezd ze všech zaměstnání nedosáhne min. VZ, musí zaměstnanec sám uhradit pojistné z rozdílu (§ 3 odst. 3 zák. 592/1992). Doplatek se odvede prostřednictvím jednoho „určeného" zaměstnavatele.
Sazby ZP v roce 2026
Pojistné na zdravotní pojištění tvoří celkem 13,5 % vyměřovacího základu — zaměstnanec hradí 4,5 % a zaměstnavatel 9 %. Tato sazba platí pro každého zaměstnavatele zvlášť. U souběhu zaměstnání tedy např. při dvou mzdách 12 000 Kč odvedou oba zaměstnavatelé ZP z 12 000 Kč, ale celkový součet 24 000 Kč přesahuje min. VZ — doplatek tedy odpadá.
Výjimky z minimálního VZ
Minimální VZ se nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou současně OSVČ (hlavní) — tam platí min. VZ z OSVČ, nikoli ze zaměstnání (§ 3 odst. 8 zák. 592/1992). Dále se min. VZ neuplatní u studentů (do 26 let, nebo po celou dobu řádného studia na VŠ do 26 let), důchodců, rodičů na rodičovské dovolené, osob se zdravotním postižením (§ 3 odst. 8 písm. a–h). V takovém případě se pojistné odvádí jen ze skutečné mzdy.
Maximální vyměřovací základ ZP
Na rozdíl od sociálního zabezpečení nemá zdravotní pojištění roční maximální VZ — pojistné se platí z každé koruny mzdy bez limitu. Z vysokých příjmů tedy platíte ZP proporcionálně více, ale neexistuje strop jako u SZ (195 868 Kč/měsíc v roce 2026).
Zdravotní pojišťovny
Zaměstnanec si může vybrat zdravotní pojišťovnu libovolně (VZP, OZP, ČPZP, Vojenská ZP, Revírní bratrská pokladna, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Oborová zdravotní pojišťovna). Při souběhu zaměstnání platí oba zaměstnavatelé pojistné vybrané pojišťovně. Změna pojišťovny je možná k 1. lednu nebo 1. července (zákon č. 48/1997 Sb.).
Časté dotazy
Musím při dvou zaměstnáních doplácet ZP?
Doplatek ZP je nutný jen tehdy, pokud součet mezd ze všech zaměstnání nedosahuje minimální mzdy (20 800 Kč v roce 2026). V praxi: pokud pracujete u dvou zaměstnavatelů a berete dohromady alespoň min. mzdu, doplatek nevzniká. Pokud součet je nižší (např. dvě brigády po 8 000 Kč = 16 000 Kč celkem), zaměstnanec musí uhradit ZP z rozdílu (4 800 Kč) prostřednictvím jednoho z zaměstnavatelů.
Jak se určuje „hlavní zaměstnavatel" pro doplatek ZP?
Zaměstnanec sám určí (písemně) jednoho zaměstnavatele jako toho, prostřednictvím jehož se odvede doplatek pojistného do min. VZ (§ 3 odst. 4 zák. 592/1992). Pokud takové určení neexistuje, doplatek hradí zaměstnavatel s vyšší mzdou nebo zaměstnavatel, u nějž byl jako první uzavřen pracovní poměr. Doplatek hradí samotný zaměstnanec — zaměstnavatel ho pouze odvede za něj.
Platí min. VZ i u dohod o práci (DPP, DPČ)?
U DPP (dohoda o provedení práce) se ZP platí teprve od odměny 4 001 Kč/měsíc (od 1. 1. 2025 dle novely). U DPČ se ZP platí vždy. Minimální VZ se uplatní pro všechny pracovněprávní vztahy v souhrnu — tedy pokud zaměstnanec pracuje na DPP u více zaměstnavatelů a souhrn nepřesáhne min. mzdu, může vzniknout doplatek.
Musím při souběhu zaměstnání informovat zaměstnavatele?
Zákoník práce nijak nezakazuje souběh zaměstnání, pokud nedochází k porušení zákazu konkurence (§ 304 ZP). Z hlediska ZP jste povinni informovat zaměstnavatele o výši příjmů u ostatních zaměstnavatelů, aby mohl správně vypočítat případný doplatek. Tuto povinnost zakotvuje § 13 zák. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.
Liší se od sebe ZP a SZ při souběhu zaměstnání?
Ano. U zdravotního pojištění (ZP) platí minimální VZ, ale neexistuje roční maximum. U sociálního zabezpečení (SZ) platí roční maximální VZ (2 350 416 Kč v roce 2026) — po jeho dosažení zaměstnanec SZ přestane platit. Minimální VZ u SZ se nevztahuje na zaměstnance (platí jen pro OSVČ). Sazby SZ: zaměstnanec 6,5 %, zaměstnavatel 24,8 %.