Výpočet příspěvku v době částečné práce (kurzarbeit). § 120a–120f zák. 435/2004 Sb.: ÚP hradí 60 %, zaměstnavatel do 80 % průměrného výdělku.
Zadejte průměrný hodinový výdělek a odpracované hodiny.
Právní základ
- § 120a zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) ↗
příspěvek v době částečné práce — kurzarbeit
Účinné od: 1. 10. 2004
Stručně k tématu
Co je kurzarbeit a jeho právní základ
Kurzarbeit (příspěvek v době částečné práce) byl v ČR zaveden jako trvalý nástroj novelou zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, konkrétně zákonem č. 245/2021 Sb. s účinností od 1. 7. 2021. Jde o přímou inspiraci německým a rakouským modelem, který prokázal svoji účinnost v krizích — zejména při covidové pandemii, kdy byl v ČR provozován jako dočasný program Antivirus.
Podmínky pro přiznání příspěvku
Zaměstnavatel musí splňovat podmínky § 120b ZZ: pokles tržeb nebo příjmů o min. 20 %, výpadek vstupů nebo surovin, omezení odbytu v důsledku vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, nebo vznik škody způsobené živelní pohromou nebo požárem. Příspěvek je podmíněn tím, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnancům výpověď a neprovádí hromadné propouštění. Žádost se podává na krajskou pobočku Úřadu práce.
Výše příspěvku a povinnosti zaměstnavatele
Za neodpracované hodiny náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku — to je zákonné minimum (§ 120e ZZ). Úřad práce refunduje zaměstnavateli60 % průměrného výdělku za neodpracované hodiny. Zaměstnavatel tedy ze svého doplácí 20 % (a platí standardní odvody z náhrady). Za skutečně odpracované hodiny náleží zaměstnanci plná sjednaná mzda.
Délka a limity kurzarbeitu
Maximální délka čerpání příspěvku je 12 měsíců v klouzavém dvouletém období (§ 120d ZZ). Není stanoven minimální počet zaměstnanců ani minimální pokles pracovní doby — zákon ponechává flexibilitu. Doporučuje se nicméně prokázat reálný důvod poklesu pracovní doby (pokles zakázek, výpadek dodávek), protože Úřad práce podmínky ověřuje.
Praktický postup — jak o kurzarbeit požádat
Zaměstnavatel podá žádost na krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou dle sídla zaměstnavatele. Žádost musí obsahovat popis příčiny omezení provozu, počet dotčených zaměstnanců a výši průměrného výdělku. ÚP vydá rozhodnutí a poté zaměstnavatel čtvrtletně nebo měsíčně dokládá vyúčtování. Příspěvek je vyplácen zpětně po předložení dokladů o vyplacených náhradách mzdy.
Časté dotazy
Co je kurzarbeit a kdy jej lze využít?
Kurzarbeit je systém příspěvku v době částečné práce zavedený novelou zákona o zaměstnanosti č. 245/2021 Sb. (§ 120a–120f ZZ, účinnost od 1. 7. 2021). Zaměstnavatel ho může využít při poklesu tržeb o min. 20 %, výpadku vstupů, státem vyhlášeném krizovém stavu nebo živelné pohromě. Cílem je udržet zaměstnanost a zabránit hromadnému propouštění při dočasných hospodářských problémech.
Jak vysoký je příspěvek od Úřadu práce?
Úřad práce hradí 60 % průměrného výdělku zaměstnance za neodpracované hodiny (§ 120c ZZ). Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit celkem min. 80 % průměrného výdělku za neodpracované hodiny — rozdíl 20 % tedy hradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Zaměstnanci zároveň náleží plná mzda za skutečně odpracované hodiny.
Jak dlouho lze kurzarbeit využívat?
Maximální délka pobírání příspěvku je 12 měsíců v klouzavém dvouletém období (§ 120d ZZ). Zaměstnavatel musí průběžně splňovat podmínky pro jeho přiznání a podávat žádosti na Úřad práce. Po vyčerpání 12 měsíců musí zaměstnavatel počkat, než klouzavé dvouleté okno "projede" a délka čerpání klesne pod 12 měsíců.
Jak se vypočítá průměrný výdělek pro kurzarbeit?
Průměrný výdělek se stanoví dle § 351–353 ZP: vychází z hrubé mzdy vyplacené v předcházejícím čtvrtletí (nebo v rozhodném období) děleno počtem odpracovaných hodin v tomto období. Výsledkem je průměrný hodinový výdělek. Pro kurzarbeit se pak tento hodinový výdělek násobí počtem neodpracovaných hodin v daném měsíci.
Musí zaměstnavatel platit odvody z kurzarbeitového příspěvku?
Příspěvek vyplacený zaměstnanci ve formě náhrady mzdy podléhá standardním odvodům sociálního a zdravotního pojištění (zaměstnanec i zaměstnavatel). Státní příspěvek, který zaměstnavatel obdrží od ÚP jako kompenzaci, není příjmem zaměstnance, ale dotací zaměstnavateli — ta se promítne do výsledku hospodaření zaměstnavatele.