Kalkulačka posuzuje účinky insolvenčního řízení na daňové pohledávky dle § 243 zákona č. 280/2009 Sb. (Daňový řád). Zohledňuje typ insolvenčního řízení (konkurs, moratorium, reorganizace, oddlužení), incidenční spory a výpočet daně v moratoriu.
Právní základ
- § 243 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
Účinky insolvenčního řízení na daňové pohledávky
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 156 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
Zálohy na daň a splátky
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Insolvenční řízení a daňové pohledávky dle § 243 Daňového řádu
Insolvenční řízení představuje pro daňové subjekty zásadní změnu v režimu jejich daňových povinností. Podle § 243 Daňového řádu se účinky insolvenčního řízení na daňové pohledávky liší v závislosti na typu řízení a na tom, zda jde o incidenční spor.
Konkurs a daňové pohledávky
Při zahájení konkursu se splatnost daně pozastavuje, pokud jde o pohledávku zahrnutou do incidenčního sporu. Správce daně přihlašuje své pohledávky do konkursu jako věřitel a jejich uspokojení závisí na výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Daňové pohledávky se v konkursu uspokojují v souladu s rozvrhem výtěžku.
Moratorium
Moratorium před zahájením insolvenčního řízení pozastavuje splatnost daní, ale současně se vyměřuje daň v moratoriu. Výpočet daně v moratoriu vychází z ročního honoráře nebo výnosu dlužníka, měsíčních splátek z provozu a ročních úroků z prodlení. Daň v moratoriu se hradí ve splátkách dle harmonogramu.
Reorganizace a oddlužení
V reorganizaci dlužník pokračuje v podnikání a hradí své závazky včetně daňových dle reorganizačního plánu. Splatnost daně se nepozastavuje (pokud není incidenční spor), ale daň se může stát pohledávkou za majetkovou podstatou nebo podřízenou pohledávkou. Oddlužení (splátkový kalendář) umožňuje dlužníkovi hradit pohledávky věřitelů včetně daní v průběhu 3–5 let.
Incidenční spory
Incidenční spor o daňovou pohledávku vzniká, když správce daně přihlásí svou pohledávku a ta je popřena. O její existenci, výši nebo pořadí rozhoduje insolvenční soud. Do rozhodnutí soudu je splatnost daně pozastavena, což dává prostor pro právní obranu jak správci daně, tak insolvenčnímu správci.
Praktické dopady pro daňové subjekty
Daňové subjekty v insolvenčním řízení musí pečlivě sledovat, zda jejich pohledávky podléhají incidenčnímu sporu, a zajistit, aby daň v moratoriu byla správně vypočítána a hrazena ve splátkách. Předčerpání záloh může vést k přeplatkům, které se vracejí nebo započítávají na budoucí povinnosti.
Časté otázky — insolvenční řízení a daně
Co znamená pozastavení splatnosti daně v insolvenčním řízení?
Při zahájení insolvenčního řízení se pozastavuje splatnost daňových pohledávek, které jsou předmětem incidenčního sporu. To znamená, že po dobu trvání incidenčního sporu není daňový subjekt povinen uhradit tuto daň. Po ukončení sporu se splatnost obnovuje za podmínek stanovených v rozhodnutí insolvenčního soudu.
Jak se počítá daň v moratoriu?
V moratoriu se daň vyměřuje podle předpokládaných ročních příjmů nebo výnosů dlužníka. Správce daně vychází z ročního honoráře nebo výnosu, měsíčních splátek z provozu a ročních úroků z prodlení. Výsledná daň v moratoriu se pak hradí ve splátkách dle harmonogramu schváleného soudem.
Co je incidenční spor o daňovou pohledávku?
Incidenční spor o daňovou pohledávku vzniká, když správce daně přihlásí svou pohledávku do insolvenčního řízení a tato pohledávka je popřena insolvenčním správcem nebo jiným věřitelem. O existenci, výši nebo pořadí pohledávky rozhoduje insolvenční soud v rámci incidenčního sporu. Do doby rozhodnutí soudu je splatnost daně pozastavena.
Jaký je rozdíl mezi konkursem a reorganizací z hlediska daní?
V konkursu se majetek dlužníka zpeněžuje a z výtěžku se uspokojují věřitelé včetně správce daně. V reorganizaci dlužník pokračuje v podnikání pod dohledem a hradí své závazky včetně daňových dle reorganizačního plánu. Splatnost daně se v reorganizaci nepozastavuje (pokud není incidenční spor), ale daň se může stát pohledávkou za majetkovou podstatou.
Co znamená, že záloha na daň je předčerpána?
Záloha na daň je předčerpána, pokud její výše přesáhne daň vypočítanou z celkových zjištěných příjmů. V takovém případě vzniká přeplatek na zálohách, o kterém správce daně rozhoduje a který se vrací daňovému subjektu nebo započítává na budoucí zálohy.