Otázka daňové rezidence je zásadní pro každého cizince, který pracuje, podniká nebo investuje v České republice. Zákon č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů, ZDP) stanoví v § 2 dvě alternativní podmínky pro přiznání statusu daňového rezidenta ČR.

Podmínky daňové rezidence dle § 2 ZDP

Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která:

• má na území ČR bydliště — rozumí se trvalý nebo stálý byt, tj. bytový prostor trvale udržovaný a dostupný k bydlení (§ 2 odst. 2 písm. a) ZDP). Nemusí jít o vlastní byt — postačí pronájem. Rozhodující je záměr trvale se zde zdržovat, nikoli formální hlášení k pobytu, nebo
• se na území ČR obvykle zdržuje (tj. alespoň 183 dní v kalendářním roce, § 2 odst. 2 písm. b) ZDP). Dny se sčítají bez ohledu na jejich nepřetržitost — stačí, aby jejich celkový počet dosáhl 183 v daném kalendářním roce.

Celosvětová vs. omezená daňová povinnost

Daňový rezident ČR podléhá neomezené (celosvětové) daňové povinnosti — musí v ČR zdanit veškeré příjmy bez ohledu na to, kde byly dosaženy. Zahraniční daň zaplacená v druhém státě lze uplatnit jako odpočet metodou prostého zápočtu (§ 38f ZDP).

Daňový nerezident naopak zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů v ČR (§ 2 odst. 3 ZDP), přičemž taxativní výčet těchto příjmů uvádí § 22 ZDP: příjmy ze zaměstnání, ze stálé provozovny, z nájmu nemovitostí v ČR, z dividend od CZ SRO apod.

Kolize rezidencí a tiebreaker SZDZ

Pokud fyzická osoba splňuje podmínky rezidence v obou státech (jak v ČR, tak v jiném státě), může dojít ke kolizi. V takovém případě § 2 odst. 4 ZDP odkazuje na příslušnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ). Tiebreaker se řeší v tomto pořadí kritérií (čl. 4 Modelové smlouvy OECD):

1. Stálý byt (permanent home) — kde má FO byt dostupný k bydlení
2. Středisko životních zájmů (centre of vital interests) — kde jsou rodina, práce, podnikání
3. Místo obvyklého zdržování (habitual abode) — kde se FO obvykle zdržuje (183 dní)
4. Státní příslušnost (nationality)
5. Vzájemná dohoda příslušných úřadů obou států

Praktické dopady pro cizince v ČR

Cizinec, který splňuje podmínky daňové rezidence v ČR, musí podat daňové přiznání v ČR a uvést v něm celosvětové příjmy. To zahrnuje příjmy ze zaměstnání nebo podnikání v zahraničí, zahraniční úroky, dividendy, příjmy z pronájmu nemovitostí v zahraničí apod. Zahraniční daně zaplacené v příslušné zemi lze odečíst metodou prostého zápočtu, aby nedošlo k dvojímu zdanění. Při pochybnostech o statusu doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo podání žádosti o závazné posouzení na místně příslušném Finančním úřadě.