Test daňové rezidence dle § 2 ZDP — stálý byt nebo pobyt 183 dní. Celosvětová vs. omezená daňová povinnost. Tiebreaker SZDZ.
Daňová rezidence cizince v ČR 2026
Test dle § 2 ZDP — stálý byt nebo 183 dní pobytu
Právní základ
- § 2 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
podmínky daňové rezidence FO v ČR
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 22 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
příjmy ze zdrojů na území ČR (nerezident)
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 38f zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
metoda prostého zápočtu zahraniční daně
Účinné od: 1. 1. 1993
Daňová rezidence v ČR — co říká zákon?
Otázka daňové rezidence je zásadní pro každého cizince, který pracuje, podniká nebo investuje v České republice. Zákon č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů, ZDP) stanoví v § 2 dvě alternativní podmínky pro přiznání statusu daňového rezidenta ČR.
Podmínky daňové rezidence dle § 2 ZDP
Daňovým rezidentem ČR je fyzická osoba, která:
- má na území ČR bydliště — rozumí se trvalý nebo stálý byt, tj. bytový prostor trvale udržovaný a dostupný k bydlení (§ 2 odst. 2 písm. a) ZDP). Nemusí jít o vlastní byt — postačí pronájem. Rozhodující je záměr trvale se zde zdržovat, nikoli formální hlášení k pobytu, nebo
- se na území ČR obvykle zdržuje (tj. alespoň 183 dní v kalendářním roce, § 2 odst. 2 písm. b) ZDP). Dny se sčítají bez ohledu na jejich nepřetržitost — stačí, aby jejich celkový počet dosáhl 183 v daném kalendářním roce.
Celosvětová vs. omezená daňová povinnost
Daňový rezident ČR podléhá neomezené (celosvětové) daňové povinnosti — musí v ČR zdanit veškeré příjmy bez ohledu na to, kde byly dosaženy. Zahraniční daň zaplacená v druhém státě lze uplatnit jako odpočet metodou prostého zápočtu (§ 38f ZDP).
Daňový nerezident naopak zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů v ČR (§ 2 odst. 3 ZDP), přičemž taxativní výčet těchto příjmů uvádí § 22 ZDP: příjmy ze zaměstnání, ze stálé provozovny, z nájmu nemovitostí v ČR, z dividend od CZ SRO apod.
Kolize rezidencí a tiebreaker SZDZ
Pokud fyzická osoba splňuje podmínky rezidence v obou státech (jak v ČR, tak v jiném státě), může dojít ke kolizi. V takovém případě § 2 odst. 4 ZDP odkazuje na příslušnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ). Tiebreaker se řeší v tomto pořadí kritérií (čl. 4 Modelové smlouvy OECD):
- Stálý byt (permanent home) — kde má FO byt dostupný k bydlení
- Středisko životních zájmů (centre of vital interests) — kde jsou rodina, práce, podnikání
- Místo obvyklého zdržování (habitual abode) — kde se FO obvykle zdržuje (183 dní)
- Státní příslušnost (nationality)
- Vzájemná dohoda příslušných úřadů obou států
Praktické dopady pro cizince v ČR
Cizinec, který splňuje podmínky daňové rezidence v ČR, musí podat daňové přiznání v ČR a uvést v něm celosvětové příjmy. To zahrnuje příjmy ze zaměstnání nebo podnikání v zahraničí, zahraniční úroky, dividendy, příjmy z pronájmu nemovitostí v zahraničí apod. Zahraniční daně zaplacené v příslušné zemi lze odečíst metodou prostého zápočtu, aby nedošlo k dvojímu zdanění. Při pochybnostech o statusu doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo podání žádosti o závazné posouzení na místně příslušném Finančním úřadě.
FAQ
Kdy se cizinec stane daňovým rezidentem ČR?
Dle § 2 odst. 2 ZDP se fyzická osoba stane daňovým rezidentem ČR, pokud: (a) má v ČR trvalé bydliště (stálý byt dostupný k bydlení), NEBO (b) se zdržuje v ČR po dobu alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce. Postačí splnění jedné z podmínek.
Co znamená celosvětová daňová povinnost?
Daňový rezident ČR zdaňuje v ČR veškeré příjmy — nejen ze zdrojů v ČR, ale i ze zahraničí. Zahraniční daně zaplacené v zahraničí lze zohlednit metodou prostého zápočtu (§ 38f ZDP). Nerezident naopak zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů v ČR (§ 22 ZDP).
Jak funguje tiebreaker, pokud mám bydliště v ČR i v zahraničí?
Pokud má fyzická osoba stálý byt v obou státech, uplatní se tiebreaker dle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ). Tiebreaker zkoumá v tomto pořadí: (1) kde je stálý byt, (2) kde jsou užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů), (3) kde se osoba obvykle zdržuje (183 dní), (4) státní příslušnost. Pokud ani státní příslušnost neurčí stát, rozhodnou příslušné úřady vzájemnou dohodou.
Musí cizinec pracující v ČR podávat daňové přiznání?
Záleží na statusu. Rezident ČR s příjmy jen ze zaměstnání u jednoho zaměstnavatele může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování místo podání DAP. Pokud má více příjmů nebo se ručně uplatňují odpočty, DAP podat musí. Nerezident s příjmy ze zaměstnání v ČR zpravidla DAP podává, ledaže jeho zaměstnavatel sráží zálohy na daň a FO uplatní pouze základní slevu.
Co platí pro sociální pojistné cizince z EU?
Pro pojistné na sociální zabezpečení platí nařízení EU č. 883/2004. Obecně se pojistné platí v zemi výkonu práce. Pokud cizinec z EU pracuje v ČR, pojistné platí v ČR. Při práci ve více státech EU se používá formulář A1 pro určení příslušné legislativy. Pro občany třetích zemí se aplikují případné bilaterální smlouvy nebo vnitrostátní právo ČR.