Spočítejte pokutu za pozdní nebo nepodané daňové přiznání dle § 250 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Pokuta za opožděné podání: 0,05 % ze stanovené daně za každý den prodlení, min. 1 000 Kč, max. 300 000 Kč. Prvních 5 dní prodlení je tolerováno.
Právní základ
- § 250 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
pokuta za opožděné tvrzení daně — 0,05 % za každý den, min. 1 000 Kč, max. 300 000 Kč
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 250a daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
pokuta za nepodání kontrolního hlášení DPH
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 251 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Pokuty za opožděné tvrzení — daňový řád
Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) upravuje v §§ 250, 250a a 251 pokuty, které správce daně uloží za nesplnění povinností daňového subjektu. Nejčastější situací je opožděné podání daňového přiznání (daňového tvrzení) — ať už k dani z příjmů fyzických osob, dani z příjmů právnických osob, DPH nebo jiným daním spravovaným finančním úřadem.
Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 DR)
Základní sankce za pozdní podání daňového přiznání je upravena v § 250 odst. 1 daňového řádu. Pokuta se vypočítá jako 0,05 % ze stanovené (vyměřené) daně za každý celý den prodlení, a to počínaje pátým pracovním dnem po uplynutí zákonné lhůty pro podání. Prvních 5 pracovních dní tedy toleranci tvoří — pokuta nevzniká.
Výsledná pokuta je ohraničena zákonným minimem 1 000 Kč a maximem 300 000 Kč. Pokud by vypočtená částka byla nižší než minimum (nebo daň nulová), uhradí daňový subjekt alespoň 1 000 Kč. Pokud by pokuta přesáhla 300 000 Kč (typicky u vysokých daní a dlouhého prodlení), je zastropována.
Pokuta za nepodání daňového tvrzení (§ 250 odst. 3 DR)
Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání vůbec ani na výzvu správce daně, uplatní se vyšší sazba: 5 % ze stanovené daně. I zde platí minimum 1 000 Kč a maximum 300 000 Kč. Správce daně v takovém případě přistoupí k vyměření daně z moci úřední (§ 145 DR) a následně vydá platební výměr na pokutu.
Pokuta za nepodání kontrolního hlášení DPH (§ 250a DR)
Plátci DPH mají povinnost podávat kontrolní hlášení (§ 101c ZDPH). Za nesplnění této povinnosti hrozí samostatná pokuta dle § 250a daňového řádu. Základní sazba za nepodání ve lhůtě bez výzvy správce je 1 000 Kč. Po výzvě správce daně pokuta stoupá na 50 000 Kč. Při závažném maření nebo opakování může správce uložit pokutu až 500 000 Kč.
Pokuta za nesplnění nepeněžité povinnosti (§ 251 DR)
§ 251 daňového řádu dává správci daně pravomoc uložit pokutu až 500 000 Kč za nesplnění jiné povinnosti nepeněžité povahy — například za nepředložení dokladů při daňové kontrole, odmítnutí součinnosti nebo nesplnění registrační povinnosti. Tato pokuta se nezapočítává do limitů pokuty za opožděné tvrzení.
Praktické příklady
Příklad 1: Daňové přiznání k DPFO podáno 15 dní po lhůtě, stanovená daň 200 000 Kč. Efektivní dny = 15 − 5 = 10. Pokuta = 200 000 × 0,05 % × 10 = 1 000 Kč (minimum). Příklad 2: Daňové přiznání k DPPO nepodáno vůbec, daň 500 000 Kč. Pokuta = 500 000 × 5 % = 25 000 Kč. Příklad 3: Daň 2 000 000 Kč, 60 dní prodlení. Pokuta = 2 000 000 × 0,05 % × 55 = 55 000 Kč.
Časté otázky — pokuty za opožděné daňové přiznání
Jaká je pokuta za pozdní podání daňového přiznání v roce 2026?
Pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 odst. 1 daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.) činí 0,05 % ze stanovené daně za každý den prodlení. Minimální pokuta je 1 000 Kč, maximální 300 000 Kč. Prvních 5 pracovních dní prodlení je tolerováno — pokuta vzniká až od 6. dne. Pokud daňové přiznání vůbec podáno nebylo, uplatní se sazba 5 % ze stanovené daně (§ 250 odst. 3 DR).
Jak se počítá pokuta za nepodání daňového přiznání?
Pokud daňové přiznání nebylo podáno vůbec ani po výzvě správce daně, uplatní se dle § 250 odst. 3 daňového řádu pokuta ve výši 5 % ze stanovené daně. Pokuta je opět ohraničena minimem 1 000 Kč a maximem 300 000 Kč. Správce daně tuto pokutu uloží platebním výměrem.
Co je pokuta za nepodání kontrolního hlášení DPH?
Pokuta za nepodání kontrolního hlášení DPH je upravena v § 250a daňového řádu. Základní pokuta za nepodání ve lhůtě (bez výzvy správce) činí 1 000 Kč. Pokud plátce DPH kontrolní hlášení nepodá ani po výzvě správce daně, pokuta se zvyšuje na 50 000 Kč. Při opakovaném pochybení nebo při závažném maření správy daní může správce uložit pokutu až 500 000 Kč.
Jaká je pokuta za nesplnění nepeněžité povinnosti (§ 251 DR)?
Dle § 251 daňového řádu může správce daně uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy — například za nepředložení dokladů, nesoučinnost nebo nesplnění registrační povinnosti. Maximální výše pokuty je 500 000 Kč za jedno porušení. Pokuta se stanovuje platebním výměrem a daňový subjekt má právo podat odvolání.
Je pokuta za opožděné přiznání daňově uznatelná?
Ne. Pokuty uložené správcem daně dle daňového řádu nejsou daňově uznatelným výdajem (nákladem) ve smyslu § 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Pokuta tedy nevsnižuje základ daně z příjmů a nelze ji zahrnout do daňových nákladů.
Kdy vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné daňové přiznání?
Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniká přímo ze zákona (§ 250 DR) — bez nutnosti platebního výměru. Správce daně je povinen ji sdělit daňovému subjektu platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dní ode dne oznámení platebního výměru. Daňový subjekt může podat odvolání, které má odkladný účinek, pokud byl platební výměr vydán.