Vypočítejte úrok z posečkané částky dle § 156 a § 253 zákona č. 280/2009 Sb. (Daňový řád). Sazba úroku = repo sazba ČNB + 8 % p.a. Posečkání odkládá splatnost daně, nikoliv povinnost hradit úrok.
Právní základ
- § 156 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
posečkání úhrady daně — odložení splatnosti, vznik úroku
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 253 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úrok z posekané částky — sazba repo sazba ČNB + 8 % p.a.
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Posečkání úhrady daně
Posečkání úhrady daně je jeden ze tří hlavních institutů daňového řádu, které umožňují odklad placení daní. Daňový subjekt, který se dostane do přechodných finančních obtíží, může požádat správce daně o odložení splatnosti daně — a to bez nutnosti platit daň v termínu stanoveném zákonem. Na rozdíl od splátkového kalendáře, kde je daň hned splatná a jen se mění způsob placení, posečkání zcela odkládá datum splatnosti.
Právní úprava — § 156 až § 158 DŘ
Zákon č. 280/2009 Sb. (Daňový řád) upravuje posečkání v §§ 156–158. Podle § 156 odst. 1 správce daně na žádost daňového subjektu posečká s úhradou daně, jestliže by neprodlené vymožení daně vedlo k ohrožení jeho základních životních potřeb nebo by bylo spojeno s neprimeranými obtížemi. Lhůta posečkání nesmí přesáhnout 12 měsíců (výjimečně 2 roky u nemovitostí).
Během posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posekané částky dle § 253 DŘ. Sazba úroku činí repo sazba ČNB + 8 procentních bodů. Pro rok 2026 činí repo sazba ČNB přibližně 4,25 %, tedy celková úroková sazba přibližně 12,25 % p.a.
Rozdíl oproti splátkovému kalendáři (§ 158 DŘ)
Splátkový kalendář umožňuje platit daň ve splátkách, ale daň zůstává splatnou — pouze je stanoven jiný režim placení. Úrok běží pouze z těch splátek, které nebyly zaplaceny včas. Naproti tomu posečkání zcela odkládá splatnost daně a úrok se počítá z celé posečkané částky za každý den posečkání. Správce daně může oba instituty kombinovat.
Úrok z posekané částky (§ 253 DŘ)
Úrok z posekané částky běží ode dne následujícího po dni splatnosti daně do dne zaplacení posečkané částky. Sazba se stanoví jako součet repo sazby ČNB platné ke dni vzniku posečkání a 8 procentních bodů (§ 252 odst. 3 DŘ). Pro výpočet úroku se používá denní sazba (roční sazba / 365).
Prominutí úroku z posečkání (§ 259c DŘ)
Správce daně může prominout úrok z posekané částky zcela nebo zčásti. Rozhodnutí je věcí správního uvážení — nárok na prominutí nevzniká. Při rozhodování správce daně přihlíží k tomu, zda daňový subjekt včas podal žádost, je bezdlužný a aktivně spolupracuje se správcem daně. Prominutí úroku nezbavuje povinnosti uhradit samotnou daň.
Praktický příklad
Daňový subjekt požádal o posečkání úhrady daně ve výši 100 000 Kč na 60 dní. Sazba úroku činí 12,25 % p.a. Denní sazba = 12,25 / 365 ≈ 0,03356 %. Úrok za 60 dní = 100 000 × 0,03356 % × 60 ≈ 2 013 Kč. Celkem je třeba uhradit 102 013 Kč. Pro úplné prominutí úroku by daňový subjekt musel prokázat bezdlužnost a aktivní spolupráci se správcem daně.
Časté otázky — posečkání úhrady daně
Co znamená posečkání úhrady daně?
Posečkání úhrady daně je dle § 156 zákona č. 280/2009 Sb. (Daňový řád) odložení splatnosti daně, které správce daně povolí na žádost daňového subjektu. Správce daně může posečkat s úhradou celé daně nebo její části, a to až na dobu 12 měsíců (nebo déle při splnění zvláštních podmínek). Během posečkání daňový subjekt daň neplatí, ale vzniká mu povinnost uhradit úrok z posekané částky.
Jak se počítá úrok z posekané částky?
Úrok z posekané částky se počítá dle § 253 DŘ jako součin posekané částky a úrokové sazby stanovené jako součet repo sazby ČNB + 8 procentních bodů. Pro rok 2026 činí sazba přibližně 12,25 % p.a. Úrok se počítá za každý den posečkání (sazba dělena 365). Při posečkání delším než 1 rok může správce daně úrokovou sazbu přezkoumat.
Lze úrok z posekané částky prominout?
Ano, správce daně může dle § 259c DŘ prominout úrok z posekané částky zcela nebo zčásti. Podmínkou je podání žádosti, prokázání bezdlužnosti a spolupráce se správcem daně. V praxi správce daně přihlíží k historii plnění daňových povinností a k důvodům, pro které bylo posečkání povoleno.
Jak požádat o posečkání úhrady daně?
Žádost o posečkání úhrady daně se podává u příslušného správce daně na formuláři nebo elektronicky. Žádost musí obsahovat důvod žádosti, návrh doby posečkání, výši posečkávané částky a případně zajištění (zástava, bankovní záruka). Správce daně rozhodne do 30 dnů, přičemž může vyžádat další podklady.
Kdy správce daně posečkání povolí?
Správce daně posečkání povolí, pokud je to odůvodněné obtížnou finanční situací daňového subjektu, nikoliv však úmyslným jednáním vedoucím k daňovým nedoplatkům. Mezi typické důvody patří přechodný nedostatek likvidity, přírodní katastrofa, epidemie nebo jiné mimořádné okolnosti. Správce daně může jako podmínku posečkání vyžádat zajištění.
Jaký je rozdíl mezi posečkáním a splátkovým kalendářem?
Posečkání úhrady daně (§ 156 DŘ) odkládá splatnost daně jako celku na pozdější datum, přičemž po dobu posečkání daň nelze vymáhat. Splátkový kalendář (§ 158 DŘ) umožňuje placení daně ve splátkách, avšak daň je hned splatná (pouze se mění režim jejího placení). Úrok z posečkání běží od prvního dne prodlení; úrok ze splátkového kalendáře běží pouze z neuhrazených splátek.