Vypočítejte úroky, které je správce daně povinen hradit dle § 251c zákona č. 280/2009 Sb. Sazba 6,25 % ročně (repo ČNB + 2 %). Úrok se předepisuje pouze při dosažení minima 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 DŘ).
Právní základ
- § 251c daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úroky hrazené správcem daně
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 251a daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
společná ustanovení o úrocích — minimum 1 000 Kč
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: úroky hrazené správcem daně
Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) zavádí v §§ 251a–251c systém úroků, které je správce daně povinen hradit daňovému subjektu v případě svého pochybení nebo prodlení. Tyto úroky představují důležitý prvek ochrany poplatníka v daňovém řízení a motivují správce daně k rychlému a správnému rozhodování.
Druhy úroků hrazených správcem daně
Daňový řád rozlišuje několik typů úroků hrazených správcem daně. Úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 DŘ) se platí, pokud správce daně neoprávněně vyžadoval platbu. Úrok z přeplatku (§ 253a DŘ) kompenzuje opožděné vrácení. Úroky dle § 251c zahrnují obecné situace, kdy správce daně prodlévá s plněním zákonem stanovenou povinností.
Sazba a minimální výše
Sazba všech úroků hrazených správcem daně odpovídá repo sazbě ČNB navýšené o 2 procentní body. Pro rok 2026 jde o 6,25 % ročně. Klíčovým omezením je minimální výše úroku — úrok se předepíše a vyplatí pouze tehdy, pokud dosáhne alespoň 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 DŘ). Pod touto hranicí úrok zaniká.
Výpočet denního úroku
Úrok se počítá denně: denní sazba = 6,25 % / 365 = 0,01712 %. Celkový úrok = výše pohledávky × denní sazba × počet dní. Výsledek se zaokrouhluje na haléře. Příklad: z pohledávky 200 000 Kč za 90 dní = 200 000 × 0,0001712 × 90 ≈ 3 082 Kč.
Postup při uplatnění
Pokud správce daně nevyplatí úroky automaticky, poplatník by měl podat reklamaci nebo stížnost dle § 261 daňového řádu s výpočtem nároku. Správce daně musí rozhodnout do 30 dní. Při zamítnutí lze podat odvolání k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Nezákonné rozhodnutí lze napadnout správní žalobou u krajského soudu.
Vztah k jiným úrokům
Úroky hrazené správcem daně a úroky z prodlení (§ 252 DŘ) jsou dvě strany téže mince. Zatímco úroky z prodlení jdou od poplatníka ke správci, úroky hrazené správcem jdou opačným směrem. Obě skupiny úroků mají odlišné sazby — úroky z prodlení jsou vyšší (repo + 8 %), aby motivovaly k včasné platbě daně.
Časté otázky — úroky hrazené správcem daně
Co jsou úroky hrazené správcem daně?
Úroky hrazené správcem daně jsou peněžité plnění, které finanční úřad vyplácí daňovému subjektu za prodlení s určitými platbami nebo vrácením přeplatku. Právní základ tvoří § 251c zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Tyto úroky patří k hlavním ochranným institutům daňového práva chránícím poplatníka před nečinností správce daně.
Jaká je sazba úroků hrazených správcem daně?
Sazba úroků hrazených správcem daně se rovná repo sazbě ČNB zvýšené o 2 procentní body (§ 251c ve spojení s § 253a odst. 2 daňového řádu). Pro rok 2026 to odpovídá 6,25 % ročně (repo sazba 4,25 % + 2 %). Sazba se mění při každé změně repo sazby ČNB.
Kdy správce daně úroky hradí?
Správce daně hradí úroky v zákonem stanovených situacích — typicky při prodlení s vrácením přeplatku, při neoprávněném exekučním vymáhání, při nesprávném stanovení daně nebo jiném pochybení správce. Každá situace má svou konkrétní právní normu v §§ 251a–253a daňového řádu.
Jaké je minimální plnění — kdy se úrok předepíše?
Úrok se předepíše a vyplatí pouze tehdy, pokud dosahuje alespoň 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 daňového řádu). Nižší úroky se nepředepisují ani nevyplácejí — nelze je kumulovat ani uplatňovat opakovaně. Limit 1 000 Kč se posuzuje za každé řízení samostatně.
Musím o úroky žádat?
V řadě případů vznikají úroky ze zákona automaticky a správce daně je povinen je uhradit bez podnětu poplatníka. Nicméně v praxi je vhodné situaci sledovat a v případě opomenutí podat reklamaci dle § 261 daňového řádu. Správce daně pak musí úroky doplatit v přiměřené lhůtě.
Jak se úroky hrazené správcem daně zdaní?
Úroky hrazené správcem daně podléhají dani z příjmů. Fyzickým osobám jsou vyplaceny po odečtení 15% srážkové daně, právnické osoby je zahrnují do základu daně z příjmů. Správce daně srazí daň automaticky a odvede ji za poplatníka. Poplatník může v daňovém přiznání zvolit zahrnutí do obecného základu daně.