§ 23 ZDP

Kalkulačka Cost-Plus metody transferových cen dle § 23/7 ZDP a OECD TP Annex I to Chapter II. Benchmark přirážky: výroba 5–15 %, služby 10–20 %, R&D 15–25 %.

Cost-Plus metoda transferové ceny

Výpočet transferové ceny metodou nákladů a přirážky (Cost-Plus Method, OECD TP Annex I to Chapter II) dle § 23 odst. 7 ZDP.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

📊PRO FIRMY49 Kč
Poslední aktualizace: 3. 3. 2026 · Platné pro: 2026 · Verze: 1.0.0

Právní základ

Stručně k tématu

Stručně k tématu: Cost-Plus metoda transferových cen

Cost-Plus Method je třetí ze základních metod OECD pro stanovení transferových cen, popsaná v Annex I to Chapter II OECD Transfer Pricing Guidelines (2022). Metoda je vhodná pro jednoduché operace, kde lze spolehlivě identifikovat a alokovat náklady: kontraktní výroba, poskytování obchodních nebo administrativních služeb, kontraktní výzkum (contract R&D) a distribuční funkce.

Princip výpočtu

Transferová cena se vypočítá jako: TP = Nákladový základ × (1 + Přirážka %). Nákladový základ zahrnuje přímé náklady (materiál, práce) a přiřaditelné nepřímé náklady. Přirážka (markup) kompenzuje dodavateli jeho fungování a nese přiměřenou odměnu za vykonané funkce a rizika.

Benchmark přirážky dle segmentu

Arm's length rozsahy přirážek dle aktivit skupiny:

  • Výroba (manufacturing): 5–15 % — kontraktní a plně vybavený výrobce
  • Služby (services): 10–20 % — intragroup služby (IT, finance, HR, právní)
  • Výzkum a vývoj (R&D): 15–25 % — kontraktní výzkum pro skupinu
  • Distribuce: 3–8 % — limitovaný rizikový distributor

Benchmarkingová studie

Přesná výše arm's length přirážky se stanoví z benchmarkingové studie. Standardním přístupem je analýza srovnatelných nezávislých společností v databázi Amadeusnebo Orbis (Bureau van Dijk). Výběrová kritéria zahrnují NACE kód, geografickou oblast (EU nebo ČR), velikost, rok a finanční kritéria. Arm's length rozsah = mezikvartilové rozpětí (IQR): P25 až P75. Úprava se provádí na medián P50.

Dokumentace transferových cen

Poplatníci realizující kontrolované transakce s Cost-Plus cenami jsou povinni vést dokumentaci dle pokynu GFŘ D-34. Dokumentace zahrnuje funkční analýzu (funkce, aktiva, rizika), výběr a odůvodnění metody a benchmarkingovou studii. Za chybějící nebo nedostatečnou dokumentaci hrozí pokuta dle § 247 DŘ až 500 000 Kč.

Srovnání s CUP a RPM metodou

Cost-Plus metoda je hierarchicky na třetím místě za CUP (Comparable Uncontrolled Price — přímé srovnání cen) a RPM (Resale Price Method — zpětný výpočet z prodejní ceny). Volba metody závisí na dostupnosti srovnatelných dat a funkčním profilu testované strany. Správce daně preferuje metody blíže k tržní ceně.

Časté otázky

Co je Cost-Plus metoda transferových cen?

Cost-Plus Method (Metoda nákladů a přirážky) je třetí základní metodou OECD pro stanovení transferových cen (Annex I to Chapter II). Transferová cena se vypočítá jako: TP = Nákladový základ × (1 + Přirážka %). Metoda je vhodná pro jednoduché výrobní operace, poskytování služeb a kontraktní výzkum.

Jaká je arm's length přirážka pro výrobní transakce?

Pro výrobní transakce (manufacturing) se arm's length přirážka na náklady pohybuje v rozsahu 5–15 %. Přesná výše závisí na komplexnosti výrobních operací, funkčním profilu výrobce (contract manufacturer vs. full-fledged manufacturer) a benchmarkingové studii srovnatelných nezávislých výrobců.

Jak se liší benchmark přirážka pro R&D služby?

Pro výzkum a vývoj (R&D) je arm's length přirážka vyšší — obvykle 15–25 %. Výzkumné aktivity s sebou nesou vyšší riziko a přidávají větší hodnotu než standardní výroba nebo administrativní služby. Contract R&D (na objednávku) obvykle dostává přirážku na spodní části rozsahu.

Mohu zadat vlastní benchmark z databáze Amadeus?

Ano, kalkulačka umožňuje přepsat výchozí benchmark vlastními hodnotami P25 a P75 z benchmarkingové studie. Benchmarkingová studie z databáze Amadeus nebo Orbis (Bureau van Dijk) je zlatým standardem pro dokumentaci transferových cen. Vhodné srovnatelné společnosti se vybírají dle NACE kódu, geografické oblasti a finančních kritérií.

Kdy správce daně upraví základ daně dle § 23/7 ZDP?

Správce daně je oprávněn upravit základ daně, pokud skutečná přirážka není v arm's length rozsahu srovnatelných nezávislých transakcí. Úprava se provádí na střed benchmarku (medián). Výsledná doměřená daň DPPO = úprava ZD × 21 %. Navíc hrozí penále 20 % z doměrku dle § 251 DŘ.

Související kalkulačky