Výpočet náhrady mzdy při karanténě (podpory během nemoci). Podle § 192 zák. č. 262/2006 Sb. činí náhrada 60 % průměrného výdělku za kalendářní dny karantény. Denní náhrada = průměrný výdělek × 60 % / 30.
Právní základ
- § 192 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Náhrada mzdy při karanténě
Účinné od: 1. 1. 2007
§ 192 ZP — náhrada mzdy při karanténě
§ 192 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) upravuje náhradu mzdy, platu nebo náhradu platu při karanténě (isolaci). Karanténa je preventivní opatření orgánů hygienické služby při podezření na nákazu, izolace je opatření při prokázání nákazy. Z hlediska nároku na náhradu mzdy jsou obě opatření rovnocenná.
Výše náhrady mzdy
Náhrada mzdy při karanténě činí 60 % průměrného hrubého výdělku zaměstnance. Vypočítává se jako denní částka: průměrný výdělek × 60 % / 30 dní = denní náhrada. Celková částka závisí na počtu kalendářních dnů karantény. Za kalendářní dny se počítají i víkendy a svátky — na rozdíl od nemocenské, kde se rozlišují pracovní a nepracovní dny.
Rozdíl oproti nemocenské
Zatímco nemocenská z ČSSZ činí obvykle 60 % denního vyměřovacího základu, náhrada mzdy při karanténě se počítá z průměrného výdělku. Ten může být vyšší než vyměřovací základ, protože obsahuje i příplatky, prémie a pohyblivé složky mzdy. Zaměstnanec tak může při karanténě dosáhnout vyšší náhrady než při klasické nemocenské.
První 3 dny — srážka
Za první 3 kalendářní dny karantény náhrada mzdy nenáleží (srážka). Zaměstnavatel neplatí za první 3 dny nic. Od 4. dne karantény začíná běžet náhrada mzdy. Od 15. kalendářního dne pak přechází nárok na nemocenskou z ČSSZ.
Refundace od OSSZ
Zaměstnavatel může požádat Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) o refundaci části náhrady mzdy. Výše refundace závisí na aktuálních parametrech systému a počtu zaměstnanců. Žádost se podává zpětně za kalendářní měsíc, ve kterém karanténa trvala. OSSZ proplácí náhradu mzdy na účet zaměstnavatele.
Časté otázky
Jaká je náhrada mzdy při karanténě?
Při karanténě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku za kalendářní dny. Vypočítává se jako průměrný hrubý výdělek × 60 % / 30 dní = denní náhrada. Celková částka závisí na počtu kalendářních dnů karantény.
Jak se počítá průměrný výdělek pro účely náhrady?
Průměrný výdělek se stanoví z hrubé mzdy za rozhodné období (zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí). Vychází se z příjmu zúčtovaného zaměstnanci v rozhodném období. Výpočet upravuje § 193 ZP. Pro krátkodobé zaměstnání se použije pravděpodobný výdělek.
Za jaké dny náleží náhrada mzdy při karanténě?
Náhrada mzdy při karanténě náleží za kalendářní dny, nikoli pracovní dny. To znamená, že i za víkendy a svátky náleží náhrada. Za první 3 dny karantény (srážka) však zaměstnavatel neplatí — náhrada mzdy nenáleží za první 3 kalendářní dny karantény.
Kdo vyplácí náhradu mzdy při karanténě?
Náhradu mzdy při karanténě vyplácí zaměstnavatel jako náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů karantény. Poté (od 15. dne) přechází výplata na ČSSZ formou nemocenské. Zaměstnavatel může požádat o refundaci od OSSZ za dobu karantény.
Jaký je rozdíl mezi karanténou a izolací?
Karanténa je opatření při podezření na nákazu, izolace je opatření při prokázání nákazy. Z hlediska náhrady mzdy jsou obě opatření rovnocenná — zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy při karanténě i izolaci ve stejné výši 60 % průměrného výdělku.