Předběžné opatření je mimořádný procesní nástroj k zatimní úpravě práv a povinností účastníků. Navrhovatel musí dle § 75b zákona č. 99/1963 Sb. (OSŘ) složit jistotu ve výši 10 000 Kč (neobchodní věci) nebo 50 000 Kč (obchodní věci) ještě před nařízením předběžného opatření. Tato kalkulačka vám pomůže určit správnou výši jistoty.
Jistota k předběžnému opatření 2026
§ 75b zákona č. 99/1963 Sb. (OSŘ) — povinná jistota před nařízením PO
Právní základ
- § 75b občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
Jistota k předběžnému opatření — povinnost složit před nařízením PO
Účinné od: 1. 4. 1964
- § 74–76 občanský soudní řád (99/1963 Sb.) ↗
Předběžná opatření — obecné podmínky a řízení
Účinné od: 1. 4. 1964
Jistota k předběžnému opatření — § 75b OSŘ 2026
Co je předběžné opatření a k čemu slouží jistota
Předběžné opatření (zkratka PO) je soudní rozhodnutí, které zatimně upravuje práva a povinnosti účastníků ještě před tím, než je věc pravomocně rozhodnuta. Typicky se využívá k zajištění dočasné ochrany — například k zákazu zcizení nemovitosti, k uložení povinnosti zdržet se určitého jednání, nebo k zajištění výživného. Aby soud předběžné opatření nařídil, musí navrhovatel prokázat, že jeho právu hrozí ohrožení, a zároveň musí složit jistotu dle § 75b OSŘ.
Výše jistoty — 10 000 nebo 50 000 Kč
Zákon č. 99/1963 Sb. (OSŘ) rozlišuje dvě standardní výše jistoty. Pro věci nesouvisející s podnikáním (tzv. neobchodní věci) je jistota stanovena na 10 000 Kč. Pro obchodní věci — tedy spory mezi podnikateli nebo spory plynoucí ze smluvních vztahů z podnikatelské činnosti — je jistota 50 000 Kč. Vyšší výše jistoty u obchodních věcí reflektuje typicky vyšší hodnotu sporů a potenciální škody, které by mohly vzniknout protistraně v případě neoprávněného předběžného opatření. Soud může v odůvodněných případech výši jistoty individuálně upravit.
Kdy se jistota skládá a co se s ní děje
Jistotu je navrhovatel povinen složit ještě před podáním návrhu, nebo nejpozději současně s ním. Pokud jistota není včas a řádně složena, soud k návrhu na předběžné opatření vůbec nepřihlíží — návrh je procesně bezvadný jen tehdy, je-li jistota uhrazena. Jistota se skládá na bankovní účet příslušného soudu nebo v hotovosti do soudní pokladny. Po skončení věci se jistota vrátí navrhovateli, pokud protistraně nevznikla žádná škoda. Pokud škoda vznikla, odpůrce ji může z jistoty uplatnit žalobou nebo jiným způsobem dle procesních pravidel.
Výjimky z povinnosti složit jistotu
§ 75b odst. 3 OSŘ taxativně vymezuje případy, kdy soud může upustit od povinnosti složit jistotu. Jde zejména o: návrhy ve věcech péče o nezletilé děti, návrhy na ochranu před domácím násilím (vykázání osoby z bytu), věci pracovněprávní a věci sociální péče, kde by povinnost složit jistotu fakticky znemožnila přístup k soudní ochraně. V těchto citlivých oblastech zákonodárce upřednostnil ochranu slabší strany před rizikem zneužití.
Praktické rady při podání návrhu na předběžné opatření
Při podávání návrhu na předběžné opatření je klíčové správně klasifikovat povahu věci — zda jde o obchodní, nebo neobchodní spor — protože to určuje výši jistoty. Složení jistoty je nejlepší provést bankovním převodem na účet soudu s variabilním symbolem čísla jednacího (pokud je přiděleno), nebo s označením navrhovatele. Potvrzení o složení jistoty přiložte k návrhu. Předběžné opatření je vždy dočasné opatření — po skončení řízení nebo po uplynutí doby, na kterou bylo nařízeno, automaticky zaniká. Pro maximální efektivitu je vhodné podat návrh bez zbytečného prodlení a doložit všechny skutečnosti odůvodňující urgentnost zásahu soudu.
Časté dotazy k jistotě k předběžnému opatření
Co je jistota k předběžnému opatření?
Jistota k předběžnému opatření je peněžitá kauce, kterou musí navrhovatel složit u soudu před tím, než soud předběžné opatření nařídí. Slouží k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla protistraně v případě, že návrh na předběžné opatření byl podán bezdůvodně. Upravuje ji § 75b zákona č. 99/1963 Sb. (OSŘ).
Jaká je standardní výše jistoty k předběžnému opatření?
Zákon č. 99/1963 Sb. (OSŘ) stanoví v § 75b odst. 1 dvě standardní výše: 10 000 Kč pro věci nesouvisející s podnikáním a 50 000 Kč pro obchodní věci (spory z podnikání). Soud může výši jistoty v odůvodněných případech individuálně stanovit jinak.
Kdy musím jistotu složit?
Jistotu je navrhovatel povinen složit před podáním návrhu na předběžné opatření, nebo současně s ním. Pokud jistota není složena, soud k návrhu nepřihlíží (§ 75b odst. 2 OSŘ). Jistota se skládá na bankovní účet soudu nebo v hotovosti do pokladny soudu.
Kdy se jistota vrací?
Jistota se vrátí navrhovateli, pokud bylo předběžné opatření nařízeno a odpůrci nevznikla žádná škoda, nebo pokud soud návrh zamítl a předběžné opatření nenařídil. Pokud odpůrci škoda vznikla, může ji z jistoty uplatnit. Zbývající část jistoty po vypořádání nároků se navrhovateli vrátí.
Liší se jistota u obchodních a neobchodních věcí?
Ano. Zákon rozlišuje dvě výše: pro neobchodní věci (rodina, sousedé, spotřebitelé apod.) je jistota 10 000 Kč, pro obchodní věci (spory mezi podnikateli nebo ze smluvních vztahů z podnikání) je jistota 50 000 Kč. Toto rozlišení reflektuje vyšší potenciální škody v obchodním styku.
Lze od jistoty k předběžnému opatření upustit?
Zákon č. 99/1963 Sb. (OSŘ) stanoví výjimky, kdy soud může upustit od povinnosti složit jistotu. Jde zejména o návrhy ve věcech péče o nezletilé děti, návrhy na ochranu před domácím násilím a další taxativně vymezené případy v § 75b odst. 3 OSŘ. V ostatních případech je složení jistoty podmínkou pro nařízení předběžného opatření.