Vypočítejte zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.
Úrok z prodlení — kalkulačka 2026
§ 1970 OZ + NV 351/2013 Sb.
Právní základ
- § 1970 občanský zákoník (89/2012 Sb.) ↗
výše úroku z prodlení
Účinné od: 1. 1. 2014
- § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (351/2013 Sb.) ↗
repo sazba ČNB + 8 procentních bodů
Účinné od: 1. 1. 2014
Stručně k tématu
Úrok z prodlení je zákonná sankce, která nastupuje automaticky při prodlení dlužníka s placením peněžitého závazku. Nevyžaduje žádné zvláštní ujednání ve smlouvě — vyplývá přímo ze zákona. Právní základ tvoří § 1968–1970 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které konkrétně stanoví výši sazby.
Jak se sazba stanoví?
Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se zákonná výše úroku z prodlení rovná repo sazbě České národní banky platné k prvnímu dni prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba je základní úroková sazba, jejíž aktuální výši ČNB vyhlašuje na svém webu. Sazba se nemění po celou dobu prodlení — rozhodující je stav ke dni vzniku prodlení.
Kdy nastává prodlení?
Prodlení dlužníka nastupuje prvním dnem po uplynutí sjednané lhůty splatnosti (§ 1968 OZ). Nebylo-li dohodnuto jinak, je dlužník v prodlení okamžikem, kdy ho věřitel vyzval k plnění. U faktur bez výslovně sjednané splatnosti platí, že dlužník je v prodlení nejpozději 30 dní po obdržení faktury, případně po dodání zboží nebo poskytnutí služby — podle toho, co nastane později (§ 1963 OZ).
Výpočet úroku z prodlení
Úrok se počítá z výše dlužné jistiny. Vzorec je jednoduchý: jistina × (roční sazba / 100) / 365 × počet dní prodlení. Výsledek se zaokrouhlí na haléře. Počet dní se určí jako rozdíl dat — od vzniku prodlení do dne zaplacení dluhu (nebo do dne, ke kterému chceme úrok vypočítat).
Zákonná vs. smluvní sazba
Zákonná sazba dle NV 351/2013 Sb. je dispozitivní — strany si mohou ve smlouvě dohodnout jinou výši. Obchodní praxe zejména ve finančním sektoru využívá smluvní sazby zpravidla vyšší. U spotřebitelských smluv chrání spotřebitele § 1963 OZ, který zakazuje vyloučit nebo omezit úrok z prodlení v neprospěch spotřebitele a zakazuje nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu souběžně s úrokem z prodlení.
Příslušenství pohledávky
Zákonný úrok z prodlení je součástí příslušenství pohledávky (§ 513 OZ). To znamená, že při postoupení pohledávky na nového věřitele přechází i nárok na úrok z prodlení. Úrok z prodlení se nepromlčuje samostatně od pohledávky, ale v rámci společné tříleté promlčecí lhůty. Soud úrok přizná i bez zvláštního návrhu, pokud je v žalobě uveden.
Časté dotazy
Jak se vypočítá zákonný úrok z prodlení v roce 2026?
Zákonný úrok z prodlení se stanoví dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) ve výši repo sazby České národní banky platné k prvnímu dni prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. To upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. V roce 2026 se konkrétní sazba odvíjí od aktuálního nastavení repo sazby ČNB.
Co je repo sazba ČNB a jak ji zjistím?
Repo sazba je základní úroková sazba, kterou ČNB stanovuje na svých zasedáních bankovní rady. Aktuální výši lze vždy ověřit na webu ČNB (cnb.cz). K prvnímu dni prodlení se vezme platná repo sazba a přičte se 8 procentních bodů — to je výsledná zákonná sazba úroku z prodlení dle NV 351/2013 Sb.
Od kdy začíná prodlení a jak se počítají dny?
Prodlení nastupuje prvním dnem po uplynutí sjednané lhůty splatnosti (§ 1968 OZ). Pokud věřitel neposkytl dlužníkovi čas k plnění, nastupuje prodlení okamžikem, kdy věřitel o plnění požádal. Počet dní prodlení se počítá jako rozdíl dvou dat — den vzniku prodlení je prvním dnem, den úhrady je posledním.
Mohu smluvně sjednat jinou výši úroku z prodlení?
Ano. Zákonná výše úroku z prodlení dle § 1970 OZ a NV 351/2013 je dispozitivní — strany si mohou sjednat jinou sazbu. Sjednaná sazba ale nesmí být nepřiměřeně vysoká, jinak hrozí neplatnost ujednání pro rozpor s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 OZ). V obchodních vztazích je vyšší sazba zpravidla akceptovatelná.
Vztahuje se úrok z prodlení i na spotřebitelské smlouvy?
Ano. Ustanovení § 1970 OZ a NV 351/2013 platí obecně pro veškeré závazky — spotřebitelské i obchodní. U spotřebitelských smluv je navíc posílena ochrana spotřebitele: pokud věřitel účtuje vyšší úrok, než je zákonná sazba, bez jasného sjednání a bez splnění informačních povinností, může být taková podmínka neplatná.
Jak se liší úrok z prodlení od smluvní pokuty?
Úrok z prodlení (§ 1968–1970 OZ) je zákonná sankce za pozdní placení peněžitého závazku — běží automaticky bez zvláštního ujednání. Smluvní pokuta (§ 2048–2052 OZ) naproti tomu vzniká pouze tehdy, je-li výslovně sjednána v písemné formě. Obě sankce lze uplatnit souběžně, pokud to strany dohodly nebo zákon nezakazuje.