Nárok na 1 týden dovolené navíc (§ 215 ZP) pro práci s ionizujícím zářením, v podzemí nebo zvlášť obtížné práce (NV 290/1995). Výpočet zdarma.
Dodatková dovolená 2026
Nárok na 1 týden dovolené navíc pro zaměstnance pracující v rizikových podmínkách (§ 215 ZP): ionizující záření, podzemí, zvlášť obtížné práce.
Právní základ
- § 215 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
dodatková dovolená — ionizující záření, podzemí, zvlášť obtížné práce
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 213 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
základní výměra dovolené — min. 4 týdny
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 212 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
podmínky vzniku nároku na dovolenou
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Co je dodatková dovolená a kdy na ni vzniká nárok
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ZP) v § 215 stanoví zvláštní kategorii dovolené — dodatkovou dovolenou — jako kompenzaci za práci v mimořádně zatěžujícím pracovním prostředí. Nárok vzniká zaměstnancům, kteří alespoň po stanovenou dobu v roce pracují:
- v prostředí ionizujícího záření (§ 215 odst. 1 ZP),
- v podzemí dolů, štol a tunelů (§ 215 odst. 1 ZP),
- při zvlášť obtížných pracích vymezených nařízením vlády č. 290/1995 Sb. (§ 215 odst. 2 ZP).
Délka dodatkové dovolené
Plný nárok činí 1 týden za rok (§ 215 odst. 1 a 2 ZP). Při 5denním pracovním týdnu jde o 5 pracovních dní navíc. Dodatkovou dovolenou nelze nahradit příplatkem ke mzdě po dobu trvání pracovního poměru — musí být čerpána.
Podmínka pro plný nárok — 21denní cykly
Nárok na plnou dodatkovou dovolenou vzniká, pokud zaměstnanec pracoval v rizikových podmínkách alespoň 210 pracovních dní v roce (přibližně 84 % pracovního roku). Za každých 21 odpracovaných dní v podmínkách vzniká 1/52 týdne dodatkové dovolené. Plný nárok (52 cyklů × 1/52 týdne = 1 týden) tak vyžaduje celoroční práci v podmínkách.
Zvlášť obtížné práce — NV 290/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. vymezuje práce zvlášť obtížné, jejichž výkon zakládá nárok na dodatkovou dovolenou. Typicky jde o práce v kategoriích rizika 4 dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví: nadlimitní hluk, vibrace přesahující limity, práce s chemickými látkami kategorie 4 (toxické, karcinogenní), silikogenní prach nad limitní hodnoty, biologické činitele skupiny 3 a 4 nebo extrémní tepelná zátěž. Zařazení konkrétní práce do kategorie je výsledkem rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.
Celková dovolená — základní + dodatková
Celková výměra dovolené zaměstnance se skládá ze základní výměry (§ 213 ZP: min. 4 týdny v soukromém sektoru, 5 týdnů u státu, 8 týdnů pro pedagogy) plus dodatkové dovolené. Zaměstnanec v soukromém sektoru pracující celý rok v podmínkách ionizujícího záření by měl nárok na 4 + 1 = 5 týdnů dovolené za rok.
Dovolená v novém systému (novelizace 2021)
Od 1. 1. 2021 (novela ZP zákonem č. 285/2020 Sb.) je dovolená počítána v hodinách (resp. v týdnech × stanovená týdenní pracovní doba), nikoli v dnech. Dodatkový týden dovolené odpovídá délce stanovené týdenní pracovní doby: při 40h/týden = 40 hodin, při kratší pracovní době poměrně méně. Pro přehlednost kalkulačka zobrazuje výsledek v pracovních dnech (při 5denním týdnu = 5 dní).
Časté otázky
Kdo má nárok na dodatkovou dovolenou?
Nárok na dodatkovou dovolenou v délce 1 týdne za rok mají dle § 215 ZP zaměstnanci, kteří: (a) pracují pod vlivem ionizujícího záření, (b) pracují v podzemí dolů, štol a tunelů, nebo (c) vykonávají práce zvlášť obtížné vymezené nařízením vlády č. 290/1995 Sb. (chemické škodliviny, hluk nad limit, vibrace, prach, tepelná zátěž a další). Podmínkou je práce v těchto podmínkách alespoň po dobu 21 pracovních dnů.
Jak se počítá poměrný nárok na dodatkovou dovolenou?
Za každých 21 pracovních dní strávených v rizikových podmínkách vzniká nárok na 1/52 týdne dovolené navíc (§ 215 odst. 3 ZP). Plný nárok (1 týden) vzniká při alespoň 210 dnech v podmínkách během roku (84 % pracovního roku). Pro neúplný rok nebo částečnou práci v podmínkách se nárok poměrně krátí podle počtu odpracovaných 21-denních cyklů.
Jaké práce jsou "zvlášť obtížné" dle NV 290/1995?
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. vymezuje seznam zvlášť obtížných prací, které zakládají nárok na dodatkovou dovolenou. Patří sem: práce s chemickými látkami (kategorie 4 dle zák. 258/2000), práce v nadlimitním hluku, práce s nadlimitními vibracemi, práce s nadlimitní prašností (silikóza), práce při extrémní tepelné zátěži nebo chladu, práce s biologickými činiteli kategorie 3 a 4. Zařazení práce do kategorie provádí orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice).
Lze dodatkovou dovolenou proplatit místo čerpání?
Ne zcela. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen dovolenou (včetně dodatkové) poskytnout k čerpání. Proplacení dovolené místo jejího čerpání je možné pouze při skončení pracovního poměru, pokud zaměstnanec dovolenou nevyčerpal (§ 222 ZP). Za dobu trvání pracovního poměru musí být dovolená čerpána.
Co když zaměstnanec pracuje v riziku jen část roku?
Pro poměrný výpočet platí pravidlo § 215 odst. 3 ZP: za každých 21 pracovních dnů v rizikových podmínkách vzniká nárok na 1/52 týdne dodatkové dovolené. Příklad: za 63 dní (3 × 21) v podmínkách vzniká nárok na 3/52 týdne ≈ 0,29 týdne ≈ 1,44 pracovního dne. Nárok se zaokrouhluje na celé dny.