Kalkulačka neplaceného volna § 219 ZP: ztráta mzdy, risk nedoplatku ZP jako OBZP (min. VZ 22 400 Kč) a krácení dovolené § 223 ZP.
Neplacené volno 2026
§ 219 ZP — dopad na mzdu, ZP a dovolenou
Právní základ
- § 219 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Pracovní volno bez náhrady mzdy — neplacené volno
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 223 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Krácení dovolené při absenci nad 100 pracovních dní
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 3 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
Minimální vyměřovací základ ZP — OBZP povinnost doplatit
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Stručně k tématu: neplacené volno a jeho dopady
Neplacené volno je specifický institut pracovního práva — zaměstnanec sice zůstává v pracovním poměru, ale po dohodnutou dobu nepracuje a nepobírá mzdu ani náhradu mzdy. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) tuto možnost upravuje v § 219, přičemž poskytnutí neplaceného volna je vždy na vůli zaměstnavatele — ten ho může i odmítnout, pokud by to narušilo provoz.
Ztráta mzdy při neplaceném volnu
Za každý den neplaceného volna zaměstnanec přijde o alikvótní část hrubé mzdy. Standardní výpočet vychází z průměrného počtu pracovních dní v měsíci (21,75 dní, resp. 260 pracovních dní za rok ÷ 12 měsíců). Denní hrubá mzda = hrubá měsíční mzda ÷ 21,75. Tato část odpadá jak ze mzdy zaměstnance, tak z odvodu pojistného od zaměstnavatele.
Zdravotní pojistné a minimální vyměřovací základ
Klíčovým rizikem při neplaceném volnu je minimální vyměřovací základ (min. VZ) pro zdravotní pojistné dle § 3 zákona č. 592/1992 Sb. V roce 2026 se min. VZ rovná minimální mzdě, tedy 22 400 Kč za měsíc. Pokud zaměstnanec kvůli neplaceným dnům vydělá v daném měsíci méně než 22 400 Kč hrubého, nastává povinnost doplatit zdravotní pojistné za sebe jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Doplatek tvoří 4,5 % z rozdílu mezi skutečnou mzdou a minimem.
Například: zaměstnanec s hrubou mzdou 23 000 Kč si vezme 5 dní NV. Denní mzda = 23 000 ÷ 21,75 = 1 057 Kč. Ztráta za 5 dní = 5 287 Kč. Zkrácená mzda = 23 000 − 5 287 = 17 713 Kč — to je pod minimem 22 400 Kč. Nedoplatek ZP = (22 400 − 17 713) × 4,5 % = 211 Kč, který zaměstnanec doplatí zdravotní pojišťovně.
Vliv neplaceného volna na dovolenou (§ 223 ZP)
Neplacené volno rovněž ovlivňuje výměru dovolené. Dle § 223 zákoníku práce může zaměstnavatel dovolenou poměrně krátit v případě, kdy zaměstnanec nevykonával práci celkem déle než 100 pracovních dní v kalendářním roce z důvodů na své straně (sem patří neplacené volno i neomluvené absence). Za každých dalších 100 takových dní lze dovolenou zkrátit o 1/52. Toto krácení je právem zaměstnavatele, nikoliv jeho povinností.
Sociální pojistné a nemocenská při neplaceném volnu
Na rozdíl od zdravotního pojistného u sociálního pojistného minimální vyměřovací základ pro zaměstnance neplatí (platí jen pro OSVČ). Zaměstnanec tedy odvede SP pouze z reálně vyplacené mzdy. Pokud onemocní v průběhu neplaceného volna, nemocenská nenáleží za dobu NV — nárok na ní nastupuje teprve od prvního dne, kdy by zaměstnanec měl opět nastoupit do práce (ochranná lhůta § 15 ZNP 7 dní po skončení pojištění). Pracovní poměr tedy trvá a zaměstnanec je nadále účasten nemocenského pojištění.
Praktické tipy
Před čerpáním delšího neplaceného volna doporučujeme: (1) zjistit, zda mzda neklesne pod min. VZ 22 400 Kč a případně dopředu počítat s doplatkem ZP; (2) domluvit s HR oddělením, jak bude vyřešena dovolená; (3) zvážit, zda se nevyplatí raději vyčerpat řádnou dovolenou nebo si sjednat rodičovskou dovolenou či jiný zákonný titul; (4) při NV nad 100 pracovních dní připravit se na krácení dovolené. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o povinnosti doplatku ZP informovat, přestože jde o povinnost zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele.
Časté dotazy
Co je neplacené volno a jak se liší od dovolené?
Neplacené volno (§ 219 zákoníku práce) je pracovní volno poskytnuté zaměstnavatelem na žádost zaměstnance z důvodů na straně zaměstnance, za které nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. Liší se od dovolené, která je placenou přestávkou čerpanou ze zákonného nároku (min. 4 týdny/rok), a od překážek v práci, kde zaměstnanec dostane náhradu mzdy. Neplacené volno je vždy dohoda — zaměstnavatel není povinen ho poskytnout.
Proč při neplaceném volnu hrozí nedoplatek zdravotního pojištění?
Zákon č. 592/1992 Sb. stanoví minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojistné ve výši minimální mzdy (22 400 Kč v roce 2026). Pokud zaměstnanec čerpá neplacené volno, jeho skutečný příjem v daném měsíci klesne. Jakmile klesne pod 22 400 Kč, rozdíl 4,5 % musí doplatit zaměstnanec sám jako tzv. OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Zaměstnavatel ho může na tuto povinnost upozornit, ale povinnost doplatku leží na zaměstnanci.
Kdy dojde ke krácení dovolené z důvodu neplaceného volna?
Dle § 223 zákoníku práce může zaměstnavatel dovolenou krátit, pokud zaměstnanec měl v daném roce absenci delší než 100 pracovních dní (z důvodů na jeho straně, včetně neplaceného volna). Za každých dalších 100 pracovních dní absence se dovolená krátí o 1/52, což odpovídá přibližně 1 pracovnímu týdnu. Například při 200 dnech NV v roce se dovolená krátí o 2 týdny. Toto krácení se neuplatňuje automaticky — musí ho zaměstnavatel provést.
Má zaměstnanec na neplaceném volnu nárok na nemocenskou nebo podporu v nezaměstnanosti?
Na neplaceném volnu zaměstnanecký poměr trvá, ale zaměstnanec nepracuje ani nedostává mzdu. Pokud onemocní během NV, nemocenská nenáleží za dobu NV, ale nastoupí od okamžiku, kdy by měl nastoupit zpět do práce. Podpora v nezaměstnanosti nevzniká, protože zaměstnanec je stále v pracovním poměru. Nárok na dovolenou se dál akumuluje jen z odpracovaných dnů.
Lze neplacené volno vzít bez souhlasu zaměstnavatele?
Obecně ne — neplacené volno (§ 219 ZP) je volno poskytnuté zaměstnavatelem na žádost zaměstnance, nikoliv zákonný nárok. Zaměstnavatel může žádost odmítnout z provozních důvodů. Výjimky platí pro zákonné překážky (péče o dítě § 195, § 196 ZP, ošetřovné, doprovod k lékaři atd.), kde zákon nárok na volno garantuje, ač bez náhrady mzdy nebo s ní. V praxi se neplacené volno dojednává dohodou v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě.