Kalkulačka odměny za zaměstnanecký vynález 2026 — čistá odměna, SP+ZP, daň (§ 6 ZDP). Přiměřená odměna dle § 10 zák. 527/1990 Sb. Náklady zaměstnavatele.
Odměna za zaměstnanecký vynález 2026
Čistá odměna a náklady zaměstnavatele — § 9–10 zák. 527/1990, § 6 ZDP
Právní základ
- § 9 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Zaměstnanecký vynález — § 9 zák. 527/1990 Sb. (vynález patří zaměstnavateli), § 10 (přiměřená odměna)
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 6 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 6 ZDP — odměna od zaměstnavatele = příjem ze závislé činnosti, zdaňováno zálohou na daň + SP + ZP
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 7 odst. 1 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
SP zaměstnanec 7,1 %; zaměstnavatel 24,8 %
Účinné od: 1. 1. 1993
Právní základ
- § 9 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 9 zák. 527/1990 Sb. — zaměstnanecký vynález patří zaměstnavateli (vytvořen při plnění prac. povinnosti)
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 6 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
§ 6 ZDP — odměna od zaměstnavatele = příjem ze závislé činnosti, záloha na daň, SP+ZP
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 7 odst. 1 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
Zaměstnanec: SP 7,1 %; Zaměstnavatel: SP 24,8 % z hrubé odměny
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 35ba zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Základní sleva na dani 30 840 Kč/rok (2 570 Kč/měs) — § 35ba ZDP
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Zaměstnanecký vynález — právní základ
Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích (ve znění pozdějších předpisů) upravuje práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele v oblasti průmyslového vlastnictví. Klíčovým ustanovením je § 9, který stanoví, že vynález vytvořený zaměstnancem při plnění úkolů z pracovního poměru (tzv. zaměstnanecký vynález) patří zaměstnavateli. Zaměstnavatel má právo přihlásit vynález k patentování a patent využívat.
Přiměřená odměna dle § 10
I když vynález patří zaměstnavateli, zaměstnanec nezůstává bez odměny. Dle § 10 téhož zákona má zaměstnanec právo na přiměřenou odměnu zohledňující ekonomický přínos vynálezu, výši ušetřených nákladů, licenční výnosy nebo jiné výhody, které zaměstnavatel z vynálezu čerpá. Zákon nestanoví konkrétní výši — ta se sjednává individuálně nebo je určena vnitřním předpisem zaměstnavatele.
Daňový zákon — § 6 ZDP
Z daňového pohledu je odměna za zaměstnanecký vynález, vyplácená zaměstnavatelem, příjmem ze závislé činnosti dle § 6 ZDP. To znamená, že podléhá:
- Záloze na daň z příjmů: 15 % (základ do 1 762 812 Kč/rok) nebo 23 % (nad limit)
- Sociálnímu pojistnému zaměstnance: 7,1 % z hrubé odměny
- Zdravotnímu pojistnému zaměstnance: 4,5 % z hrubé odměny
Zaměstnavatel navíc odvede SP 24,8 % a ZP 9 % z hrubé odměny nad rámec vyplácené odměny. Celkové náklady zaměstnavatele jsou tedy hrubá odměna + 33,8 % z hrubé odměny.
Sleva na dani
Pokud zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka dle § 38k ZDP, může uplatnit základní slevu na dani 2 570 Kč za měsíc (30 840 Kč/rok). Tato sleva se odečte od vypočtené zálohy na daň. V případě, že vypočtená záloha je nižší než sleva, záloha je nulová (sleva se "nevyplatí", jen sníží zálohu na nulu).
Zlepšovací návrhy
Vedle patentovatelných vynálezů upravuje zákon 527/1990 Sb. také zlepšovací návrhy(§ 11) — technická nebo organizační řešení, která nejsou patentem, ale přinášejí zaměstnavateli úspory nebo zlepšení. I za zlepšovací návrh přísluší zaměstnanci odměna — obvykle dle vnitřního předpisu zaměstnavatele. Daňový režim odměny za zlepšovací návrh je stejný jako u vynálezu — § 6 ZDP, záloha na daň, SP+ZP.
Vynález mimo pracovní povinnost
Pokud zaměstnanec vytvoří vynález mimo pracovní povinnost (ve volném čase, nesouvisející s pracovní náplní), vynález patří zaměstnanci. Zaměstnavatel má pouze zákonné předkupní právo (§ 9 odst. 3 zák. 527/1990 Sb.) — může si právo na vynález koupit za přiměřenou cenu. Příjem z prodeje práv k vynálezu je pak zpravidla zdaňován jako příjem z § 7 ZDP (autorský zákon) nebo § 10 ZDP (ostatní příjem), nikoli § 6 ZDP.
Časté dotazy
Co je zaměstnanecký vynález a komu patří?
Zaměstnanecký vynález je vynález vytvořený zaměstnancem při plnění úkolů vyplývajících z pracovního poměru nebo z konkrétního pracovního úkolu. Dle § 9 zákona č. 527/1990 Sb. (zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích) takový vynález automaticky patří zaměstnavateli — zaměstnanec na něj nemá majetkové právo, ale má nárok na přiměřenou odměnu.
Jak se stanoví výše přiměřené odměny za vynález?
Výše přiměřené odměny za zaměstnanecký vynález není zákonem přesně stanovena — § 10 zák. 527/1990 Sb. uvádí pouze, že zaměstnanec má právo na "přiměřenou odměnu". V praxi se odměna obvykle odvíjí od ekonomické hodnoty vynálezu pro zaměstnavatele — úspory nákladů, zvýšení tržeb, licenčních výnosů z patentu apod. Výše odměny bývá sjednána dohodou nebo stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele.
Jak se zdaňuje odměna za zaměstnanecký vynález?
Odměna vyplácená zaměstnanci zaměstnavatelem za zaměstnanecký vynález je příjmem ze závislé činnosti dle § 6 ZDP. Podléhá záloze na daň z příjmů (15 % nebo 23 % dle celkového základu), sociálnímu pojistnému 7,1 % (zaměstnanec) + 24,8 % (zaměstnavatel) a zdravotnímu pojistnému 4,5 % (zaměstnanec) + 9 % (zaměstnavatel). Zaměstnanec může uplatnit základní slevu na dani 30 840 Kč/rok, pokud podepsal Prohlášení poplatníka.
Je odměna za vynález daňovým výdajem zaměstnavatele?
Ano. Odměna zaměstnanci za zaměstnanecký vynález — včetně odvodů SP a ZP zaměstnavatele — je plně daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele dle § 24 odst. 1 ZDP. Zaměstnavatel tak odměnu uplatní jako náklad, který snižuje základ daně z příjmů PO (21 %).
Má zaměstnanec nárok na odměnu i za zlepšovací návrh?
Ano. § 11 zák. 527/1990 Sb. upravuje právo zaměstnance na odměnu i za zlepšovací návrh (tedy za zlepšení, které není patentem). Výše odměny a podmínky jsou zpravidla stanoveny vnitřním předpisem zaměstnavatele. Daňový režim je stejný jako u vynálezu — jde o § 6 ZDP příjem ze závislé činnosti.