Odškodnění bolesti a ztížení — pracovní úraz 2026

Právní základ — NV 276/2015 Sb.

Odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upravuje nařízení vlády č. 276/2015 Sb. NV 428/2025 Sb. aktualizovalo přílohy s bodovými tabulkami s účinností od 8. 11. 2025. Výpočet je jednoduchý: náhrada = počet bodů × hodnota bodu, přičemž hodnota bodu se každoročně mění.

Hodnota bodu v roce 2026 — 440 Kč

Hodnota bodu odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku (§ 3 odst. 1 NV 276/2015 Sb.). Pro rok 2026 vychází orientačně z průměrné mzdy cca 44 000 Kč za Q1–Q3 2025 → hodnota bodu 440 Kč. Přesnou hodnotu potvrdí ČSÚ po zveřejnění statistiky průměrných mezd.

Bolest vs. ztížení společenského uplatnění

NV 276/2015 Sb. rozlišuje dvě složky odškodnění:

• Bolest (§ 2 odst. 1 písm. a): odškodňuje přímé fyzické utrpení během úrazu, léčení a rehabilitace. Ohodnocuje se dle přílohy č. 1 k NV 276/2015 Sb.
• Ztížení společenského uplatnění (§ 2 odst. 1 písm. b): odškodňuje trvalé nebo dlouhodobé omezení životního, pracovního a společenského uplatnění. Příloha č. 3. Zpravidla vyšší bodové ohodnocení.

Obě složky lze nárokovat zároveň — jsou právně samostatné. Při pracovním úrazu s trvalými následky poškozený typicky obdrží náhradu za bolest i za ztížení.

Snížení za předchozí zdravotní stav

Pokud poškozený trpěl zdravotní vadou nebo nemocí již před pracovním úrazem a tato kondice přispěla k rozsahu poškození zdraví, může zaměstnavatel dle § 4 odst. 5 NV 276/2015 Sb. odškodnění přiměřeně snížit — nejvýše o 30 %. Snížení musí být zdůvodněno lékařsky a musí mít přímou příčinnou souvislost s předchozím stavem. Snížení je oprávnění zaměstnavatele, nikoli povinnost.

Postup při uplatnění nároku

Poškozený zaměstnanec požádá svého ošetřujícího lékaře nebo posudkového lékaře o vyhotovení lékařského posudku s bodovým ohodnocením dle příslušné přílohy NV 276/2015 Sb. Posudek předloží zaměstnavateli (resp. jeho pojišťovně — zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy). Zaměstnavatel je povinen náhradu vyplatit ve lhůtě stanovené zákoníkem práce, zpravidla do 30 dnů od obdržení posudku.

Další náhrady při pracovním úrazu

Vedle náhrady za bolest a ztížení může poškozený zaměstnanec uplatnit i další nároky dle § 271a–271u zákoníku práce: náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271b ZP), náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271c ZP), náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení (§ 271e ZP) a v případě smrtelného pracovního úrazu náhradu nákladů pohřbu a pozůstalostní rentu (§ 271f–271h ZP). Zákonné pojištění zaměstnavatele za pracovní úrazy kryje tyto nároky prostřednictvím České pojišťovny nebo Kooperativy dle vyhl. 125/1993 Sb.

Nárok na odškodnění za bolest a ztížení vzniká bez ohledu na zavinění zaměstnance — s výjimkou případů, kdy si zaměstnanec přivodil pracovní úraz úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek a zaměstnavatel prokáže, že zaměstnanec tímto porušil právní předpisy (§ 270 ZP). V takovém případě může zaměstnavatel náhradu přiměřeně snížit. Promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na odškodnění za bolest je tříletá, plyne ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 629 OZ).

Pracovní úraz je nutné bezodkladně hlásit zaměstnavateli, který je povinen sepsat záznam o pracovním úrazu dle vyhlášky č. 105/2023 Sb. a do pěti pracovních dnů ho zaslat příslušné zdravotní pojišťovně zaměstnance a územně příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce. Záznam slouží jako podklad pro uplatnění nároku na odškodnění a pro výpočet bodového ohodnocení. Poškozený by si měl uchovávat veškerou lékařskou dokumentaci, záznamy o léčení a pracovní neschopnosti. Pokud zaměstnavatel odmítá vyplatit odškodnění nebo zpochybňuje výši náhrady, lze se obrátit na inspektorát práce nebo podat žalobu k příslušnému soudu — nároky z pracovních úrazů jsou vymahatelné soudní cestou.