Minimální odměna za pohotovost mimo pracoviště: 10 % průměrného hodinového výdělku. Výpočet dle § 140 zákoníku práce. Zdarma.
Odměna za pracovní pohotovost 2026
Minimální odměna za pohotovost mimo pracoviště — 10 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu (§ 140 odst. 1 zákoníku práce)
Právní základ
- § 140 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
odměna za pracovní pohotovost
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Co je pracovní pohotovost
Pracovní pohotovost (§ 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce) je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce na jiném místě než na pracovišti — zpravidla doma. Na rozdíl od pohotovosti na pracovišti se tato doba do pracovní doby nezapočítává. Zaměstnanec smí v té době volně nakládat se svým časem, musí ale být dosažitelný a schopen se dostavit na pracoviště v přiměřené době.
Zákonné minimum odměny
Za každou hodinu pohotovosti mimo pracoviště náleží zaměstnanci odměna nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku (§ 140 odst. 1 zákoníku práce). Tato sazba je zákonné minimum — zaměstnavatel může poskytnout vyšší odměnu ve vnitřním předpisu nebo pracovní smlouvě. Odměna za pohotovost se zahrnuje do hrubé mzdy a podléhá dani a odvodům.
Výkon práce v době pohotovosti
Pokud zaměstnavatel zaměstnance v době pohotovosti povolá k výkonu práce, za hodiny skutečného výkonu práce mu náleží plná mzda(nikoliv pohotovostní odměna). Tyto hodiny se zároveň započítají do pracovní doby a podléhají zákonným limitům. Pohotovostní odměna přísluší pouze za hodiny, kdy zaměstnanec čekal a práci nevykonával.
Maximální rozsah pohotovosti
Zákoník práce omezuje rozsah pohotovosti mimo pracoviště na 400 hodin ročně (§ 95 odst. 1 ZP). Zaměstnavatel může pohotovost nařídit jen zaměstnanci, který k tomu dal souhlas (zpravidla v pracovní smlouvě). S nařízením pohotovosti musí zaměstnavatel zaměstnance předem informovat.
Časté dotazy
Kolik dostanu za pracovní pohotovost?
Za každou hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště náleží zaměstnanci odměna nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku (§ 140 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnavatel může poskytnout vyšší odměnu — zákon stanoví pouze minimum. Pokud vás zaměstnavatel v době pohotovosti skutečně povolá k práci, za hodiny výkonu práce dostanete plnou mzdu, nikoliv pohotovostní odměnu.
Jak se vypočítá průměrný hodinový výdělek?
Průměrný hodinový výdělek se stanoví z hrubé mzdy (vč. příplatků) a odpracovaných hodin v posledním ukončeném čtvrtletí (§ 351–353 zákoníku práce). Postup: sečtěte hrubou mzdu za čtvrtletí a vydělte počtem odpracovaných hodin za stejné čtvrtletí. Výsledkem je průměrný hodinový výdělek, z něhož se počítá odměna za pohotovost, odstupné, náhrady i příplatky.
Je pohotovost na pracovišti stejná jako pohotovost doma?
Ne. Pohotovost na pracovišti (§ 78 odst. 1 písm. g) ZP) se počítá jako pracovní doba, za niž náleží mzda nebo plat — nikoliv pohotovostní odměna. Pohotovost mimo pracoviště (doma nebo kdekoli jinde) se do pracovní doby nezapočítává a odměňuje se dle § 140 ZP minimálně 10 % průměrného výdělku za hodinu. Z toho vyplývá, že zaměstnanec v pohotovosti doma nemůže překročit zákonné maximy pracovní doby tím, že tráví čas pohotovostí.
Může zaměstnavatel nařídit pohotovost?
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit pohotovost (§ 95 zákoníku práce), pokud s tím zaměstnanec souhlasil v pracovní smlouvě nebo dohodě. Pohotovost nesmí přesáhnout 400 hodin ročně. Zaměstnavatel musí zaměstnance s nařízením pohotovosti informovat předem (zpravidla týden dopředu) a musí za ni poskytnout zákonnou odměnu.
Zdaňuje se odměna za pohotovost?
Ano. Odměna za pracovní pohotovost je součástí hrubé mzdy zaměstnance a jako mzdové plnění podléhá dani z příjmů fyzických osob a odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Zaměstnavatel ji zahrnuje do výpočtu zálohy na daň a odvodů stejně jako ostatní složky mzdy.