Vypočítejte odstupné dle § 67 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce). Výše odstupného činí 1×, 2× nebo 3× průměrný výdělek podle délky zaměstnání u zaměstnavatele. Odstupné náleží při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizační změny, nadbytečnosti nebo nezpůsobilosti.
Právní základ
- § 67 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
odstupné při rozvázání pracovního poměru
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu: Odstupné — zákoník práce
Odstupné je jednorázová finanční částka, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizační změny, nadbytečnosti nebo nezpůsobilosti zaměstnance. Jedná se o zákonný nárok upravený v § 67 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Účelem odstupného je zmírnit finanční dopad ztráty zaměstnání a poskytnout zaměstnanci časovou rezervu pro nalezení nového místa.
Výše odstupného podle délky zaměstnání
Zákoník práce rozlišuje tři úrovně odstupného podle délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Rozhodující je doba od vzniku pracovního poměru do dne jeho skončení, nikoliv doba od podání výpovědi:
- 1násobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 písm. a) ZP) — při délce zaměstnání do 1 roku včetně.
- 2násobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 písm. b) ZP) — při délce zaměstnání 1 až 2 roky.
- 3násobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 písm. c) ZP) — při délce zaměstnání nad 2 roky.
Důvody zakládající nárok na odstupné
Odstupné náleží při rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z těchto důvodů dle § 52 zákoníku práce:
- § 52 písm. a) — nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizační změny (rušení, sloučení, přeměna zaměstnavatele).
- § 52 písm. b) — nezpůsobilost zaměstnance k výkonu práce (zdravotní důvody, ztráta odborné způsobilosti).
- § 52 písm. c) — nadbytečnost zaměstnance (klasický důvod pro hromadné propouštění).
Výpočet průměrného výdělku
Pro výpočet odstupného se používá průměrný výdělek zjištěný z příjmu za poslední ukončený kalendářní měsíc. Zahrnuje hrubou mzdu a všechny složky zúčtované k výplatě v tomto měsíci (prémie, příplatky, odměny). Průměrný výdělek se počítá dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o odměňování.
Zdanění odstupného
Odstupné je zdanitelným příjmem zahrnovaným do základu daně z příjmů fyzických osob. Od základu daně se však odečítá částka odpovídající 1násobku průměrného měsíčního výdělku (nezdanitelná část). Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z odstupného neodvádí. Při výpočtu zálohy na daň z příjmů zaměstnavatel použije srážkovou daň, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
Praktický příklad výpočtu
Příklad: Zaměstnanec s průměrným výdělkem 45 000 Kč měsíčně, doba zaměstnání 5 let u stejného zaměstnavatele. Protože doba zaměstnání přesahuje 2 roky, náleží 3násobek: 45 000 × 3 = 135 000 Kč. Po odečtení nezdanitelné části (1× průměrný výdělek = 45 000 Kč) činí zdanitelný příjem 90 000 Kč.
Časté otázky — Odstupné
Jak se počítá odstupné při propouštění?
Odstupné se počítá jako násobek průměrného výdělku za poslední ukončený kalendářní měsíc. Výše násobku závisí na délce zaměstnání u zaměstnavatele: do 1 roku = 1násobek, 1–2 roky = 2násobek, nad 2 roky = 3násobek průměrného výdělku. Odstupné náleží při rozvázání pracovního poměru z důvodu organické změny, nadbytečnosti nebo nezpůsobilosti (§ 52 písm. a)–c) ZP).
Kolik násobků průměrného výdělku patří za 3 roky?
Za dobu zaměstnání delší než 2 roky u zaměstnavatele náleží zaměstnanci odstupné ve výši 3násobku průměrného výdělku dle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Tříletá doba zaměstnání u stejného zaměstnavatele znamená, že odstupné činí 3× průměrný měsíční hrubý výdělek.
Jaký průměrný výdělek se používá pro výpočet odstupného?
Pro výpočet odstupného se používá průměrný výdělek zjištěný z příjmu za poslední ukončený kalendářní měsíc před rozvázáním pracovního poměru. Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy včetně všech pravidelných a nepravidelných složek, které jsou zúčtovány v daném měsíci. Uplatní se pravidla pro výpočet průměrného výdělku dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu nadbytečnosti (§ 52 písm. c) ZP), výpovědí z důvodu organické změny (§ 52 písm. a) ZP) nebo výpovědí z důvodu nezpůsobilosti (§ 52 písm. b) ZP). Odstupné nenáleží při výpovědi dané zaměstnancem, při okamžitém zrušení nebo při skončení pracovního poměru uplynutím doby.
Je odstupné předmětem daně z příjmů?
Ano, odstupné je zdanitelným příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob. Základ daně se však snižuje o částku odpovídající 1násobku průměrného měsíčního výdělku (tzv. nezdanitelná část odstupného). Nad touto částí se odstupné zdaní standardní sazbou daně z příjmů. Sociální a zdravotní pojištění se z odstupného neodvádí.
Započítává se výpovědní doba do doby zaměstnání pro odstupné?
Ano, doba trvání pracovního poměru se počítá včetně výpovědní doby. Pro určení výše odstupného je rozhodující celková doba trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, nikoliv pouze doba odpovídající době od podání výpovědi do skončení poměru. Do doby se započítává i doba, po kterou zaměstnanec čerpal např. mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.