Kalkulačka odvodů a daní pro zahraničního zaměstnance v ČR. § 2 + § 22 ZDP, nař. 883/2004 (A1), SP 24,8 %, ZP 9 %, záloha na daň. EU vs non-EU.
Zahraniční zaměstnanec — daně 2026
§ 2 + § 22 ZDP, nař. 883/2004 — SP/ZP a záloha na daň
Právní základ
- § 2 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Daňový rezident ČR — bydliště nebo ≥ 183 dní
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 22 zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
Příjmy ze zdrojů v ČR — zdanění nerezidentů
Účinné od: 1. 1. 1993
- § 6 zákon o pojistném na soc. zabezpečení (589/1992 Sb.) ↗
SP zaměstnavatel 24,8 %, zaměstnanec 7,1 %
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Stručně k tématu: Zahraniční zaměstnanci v ČR
Daňová rezidence — klíčový koncept
Zákon o daních z příjmů (ZDP) rozlišuje daňové rezidenty a nerezidenty ČR. Rezident (§ 2 odst. 2 ZDP) je ten, kdo má v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (alespoň 183 dní v roce). Rezident zdaňuje v ČR veškeré světové příjmy a má nárok na veškeré slevy a odpočty. Nerezident zdaňuje pouze příjmy ze zdrojů v ČR (§ 22 ZDP) a má omezenější daňové výhody.
Sociální a zdravotní pojistné — nař. 883/2004
Koordinační nařízení EU č. 883/2004 (platné pro EU, EEA a Švýcarsko) stanoví princip jedné příslušnosti: zaměstnanec musí být pojištěn v systému jednoho státu. Zpravidla platí, že zaměstnanec je pojištěn ve státě, kde fyzicky vykonává práci. Výjimky:
- Dočasná práce v jiném státě (vyslání) — zaměstnanec zůstává pojištěn v domovském státě, prokazuje formulářem A1.
- Paralelní práce ve více státech — zvláštní pravidla dle podílu práce v každém státě.
Pokud zaměstnanec předloží platný A1 z jiné země EU, český zaměstnavatel neodvádíčeské SP a ZP — pojistné plyne do zahraničního systému. Bez A1 nebo pro non-EU zaměstnance platí standardní české sazby: zaměstnavatel SP 24,8 %, ZP 9 %, zaměstnanec SP 7,1 %, ZP 4,5 %.
Záloha na daň z příjmů
Zaměstnavatel je povinen srážet zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h ZDP). Sazby: 15 % pro základ do 131 901 Kč/měs, 23 % nad tento limit. Pro rezidenty a nerezidenty, kteří podepsali prohlášení (§ 38k ZDP), se uplatní sleva na poplatníka 2 570 Kč/měs. Pro nerezidenty bez prohlášení slevu uplatnit nelze — záloha je tedy o 2 570 Kč vyšší.
Povinnosti zaměstnavatele při výplatě
Zaměstnavatel musí: (1) ověřit daňovou rezidenci zaměstnance a případné A1, (2) správně nastavit odvody SP+ZP (dle A1 situace), (3) správně nastavit zálohu na daň (s/bez slevy), (4) každoměsíčně odvádět zálohy správci daně a pojistné příslušným institucím, (5) na konci roku provést roční zúčtování (pokud zaměstnanec splňuje podmínky). Chyby v odvodech pro zahraniční zaměstnance jsou auditovány ČSSZ a finančními úřady.
FAQ
Co je formulář A1 a jak ovlivňuje odvody?
Formulář A1 (dříve E101) je evropský dokument prokazující, že zaměstnanec zůstává pojištěn v systému sociálního zabezpečení svého domovského státu EU, i když dočasně pracuje v jiné zemi EU. Vydává ho příslušný orgán domovského státu. Pokud zaměstnanec pracující v ČR předloží platný A1 od jiné země EU, český zaměstnavatel NEODVÁDÍ české SP a ZP — odvody probíhají v zemi vydání A1. Bez A1 platí standardní česká pravidla — český zaměstnavatel odvádí SP 24,8 % + ZP 9 % z hrubé mzdy.
Kdy se zahraniční zaměstnanec stane daňovým rezidentem ČR?
Dle § 2 ZDP se fyzická osoba stane daňovým rezidentem ČR, pokud: (1) má v ČR bydliště (trvalé nebo obvyklé místo pobytu — místo, kam se vrací), nebo (2) zdržuje se v ČR alespoň 183 dní v daném kalendářním roce. Daňový rezident zdaňuje v ČR veškeré příjmy ze celého světa a má nárok na slevu na poplatníka (2 570 Kč/měs). Nerezident zdaňuje pouze příjmy ze zdrojů v ČR (§ 22 ZDP) a slevu na poplatníka zpravidla nemá.
Jak se daňová situace liší pro EU a non-EU zaměstnance?
Rozdíl je zejména v pojistném. EU/EEA/Švýcaři mohou mít formulář A1 a být pojištěni v domovském státě → české odvody 0. Bez A1 platí české SP+ZP stejně jako non-EU. Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU/EEA/CH) vždy podléhají českým SP+ZP, protože koordinační nařízení 883/2004 se na ně nevztahuje. Z pohledu daně z příjmů je rozlišování EU/non-EU méně relevantní — záleží na daňovém rezidentství.
Jak zaměstnavatel srazí zálohu na daň zahraničnímu zaměstnanci?
Zaměstnavatel je plátce daně a povinen srážet zálohu na daň (§ 38h ZDP) z příjmů ze závislé činnosti. Pro nerezidenty bez podepsaného prohlášení k dani (§ 38k ZDP) nelze uplatnit slevu na poplatníka — záloha je tedy vyšší. Pokud nerezident podepíše prohlášení a splňuje podmínky (je rezident státu EU/EEA), slevu uplatnit lze. Při ročním zúčtování nebo podání daňového přiznání si pak zahraniční zaměstnanec případné přeplatky vyžádá zpět.
Musí zahraniční zaměstnanec podávat daňové přiznání v ČR?
Nerezidentovi, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele v ČR a podepsal prohlášení, stačí roční zúčtování u zaměstnavatele — nemusí podávat přiznání. Pokud má příjmy z více zdrojů, nebo příjmy ze zahraničí, nebo nesplnil podmínky prohlášení, musí podat daňové přiznání v ČR. Daňový rezident ČR ze zahraničí (cizinec s bydlištěm nebo > 183 dní pobytu) zdaňuje v ČR veškeré celosvětové příjmy a obvykle podává přiznání.