Zdravotní pojištění zaměstnaných cizinců — EU koordinace (nař. 883/2004), minimální VZ, sazby 4,5 % + 9 % (§ 3 zák. 592/1992 Sb.). Zdarma.
ZP cizinců v ČR 2026
Zdravotní pojištění zaměstnaných cizinců — EU koordinace (nař. 883/2004) vs. třetí státy, minimální vyměřovací základ, sazby.
Právní základ
- § 2 zákon o veřejném zdravotním pojištění (48/1997 Sb.) ↗
okruh pojištěnců — podmínka trvalého pobytu nebo zaměstnání
Účinné od: 1. 4. 1997
Stručně k tématu
Okruh pojištěnců — kdo je povinně pojištěn
Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (§ 2) definuje okruh pojištěnců jako osoby s trvalým pobytem v ČR nebo osoby zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem v ČR. Cizinci ze třetích zemí (mimo EU/EHP/CH) zaměstnaní v ČR tedy patří do veřejného ZP bez ohledu na to, zda mají trvalý pobyt — stačí samotný fakt zaměstnání u CZ zaměstnavatele. Výjimkou jsou cizinci, kteří v ČR pobývají neoprávněně nebo jsou kryti ZP svého domovského státu na základě mezinárodní smlouvy.
EU koordinace — nařízení 883/2004
Pro pracovníky z EU, EHP a Švýcarska platí nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Klíčový je článek 11: pracovník podléhá právním předpisům pouze jednoho státu. Obecné pravidlo je lex loci laboris — pojistné se platí v zemi výkonu práce. U vyslaných pracovníků (§ 12 nař. 883/2004) zůstávají předpisy státu vyslání po dobu max. 24 měsíců, pokud zaměstnanec předloží formulář A1.
Minimální vyměřovací základ — riziko doplatku
Zaměstnavatel musí dbát na to, aby vyměřovací základ cizince nebyl nižší než minimální mzda (22 400 Kč v roce 2026). Pokud je hrubá mzda nižší — například při zkrácených úvazcích, DPP nebo DPČ — celý chybějící rozdíl do minima musí uhradit zaměstnanec ze svého. Zaměstnavatel tento doplatek srazí ze mzdy nebo ho zaměstnanec zaplatí přímo zdravotní pojišťovně. Výjimky z minima se uplatňují při pracovní neschopnosti, mateřské, studiu do 26 let nebo invaliditě III. stupně (§ 3 odst. 8 zák. 592/1992 Sb.).
Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnání cizince
Zaměstnavatel je povinen přihlásit cizince jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny do 8 dnů od nástupu do zaměstnání. U cizinců z EU bez formuláře A1 se postupuje jako u českých zaměstnanců. U vyslaných pracovníků s A1 se oznamovací povinnost vůči CZ zdravotní pojišťovně nevztahuje. Zaměstnavatel odpovídá za správnost a včasnost odvodů pojistného. Při pochybnostech o příslušnosti k ZP je vhodné vyžádat stanovisko příslušné zdravotní pojišťovny nebo MPSV.
Časté dotazy
Musí zaměstnavatel platit ZP za cizince ze zemí EU?
Záleží na situaci. Pokud cizinec z EU/EHP/Švýcarska pracuje v ČR u českého zaměstnavatele (jako zaměstnanec v běžném pracovním poměru), platí se ZP v ČR — stejnými sazbami jako u českých zaměstnanců. Pokud je pracovník vyslán do ČR ze zahraničí a má formulář A1 (potvrzení příslušnosti k cizímu ZP), pojistné se platí v zemi vyslání a v ČR se ZP neplatí (nařízení EP č. 883/2004, princip jedné jurisdikce).
Jaká jsou pravidla pro cizince ze zemí mimo EU?
Cizinec ze třetí země (mimo EU/EHP/Švýcarsko), který je zaměstnán v ČR na základě povolení k pobytu nebo povolení k zaměstnání, podléhá veřejnému zdravotnímu pojištění v ČR za stejných podmínek jako český zaměstnanec (§ 2 odst. 2 zák. 48/1997 Sb.). Výjimku tvoří osoby neoprávněně pobývající v ČR (§ 2 odst. 6 zák. 48/1997 Sb.). Cizinec bez povolení k trvalému pobytu, ale legálně zaměstnaný v ČR, je rovněž pojištěncem.
Jaký je minimální vyměřovací základ pro cizince?
Minimální vyměřovací základ pro zaměstnance je minimální mzda — v roce 2026 je to 22 400 Kč/měsíc (§ 3 odst. 3 zák. 592/1992 Sb.). Pokud je hrubá mzda cizince nižší, celý rozdíl do minimálního VZ hradí zaměstnanec (nikoliv zaměstnavatel). Výjimkou jsou osoby ve zdravotním osvobozujícím stavu (pracovní neschopnost, mateřská), studenti do 26 let nebo invalidé III. stupně.
Co je formulář A1 a jak ho získat?
Formulář A1 (dříve E101) potvrzuje, že pracovník podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení (včetně ZP) určitého státu EU/EHP/CH. Vydává ho příslušná instituce ve státě, jehož předpisům pracovník podléhá — v ČR je to ČSSZ. Formulář A1 je klíčovým dokumentem pro vyslané pracovníky: bez něho musí zaměstnavatel v ČR odvádět ZP v ČR. Formulář se získává na základě žádosti před nebo při zahájení vyslání.
Jak se liší SP a ZP pro cizince?
Sociální pojištění (důchodové a nemocenské) a zdravotní pojištění se pro cizince posuzují odděleně, ale zpravidla platí stejný princip: cizinec zaměstnaný v ČR platí obě pojištění v ČR, pokud nemá formulář A1 nebo jiné osvobozující potvrzení. Sazby jsou shodné s CZ zaměstnanci: ZP zaměstnanec 4,5 %, ZP zaměstnavatel 9 %, SP zaměstnanec 7,1 % (z toho 6,5 % důchodové), SP zaměstnavatel 24,8 %.