Kalkulačka nákladů zaměstnavatele při pracovní neschopnosti. § 192 ZP — první 3 dny = 0 Kč, dny 4–14: 60 % redukovaného výdělku. Karenční dny od 1.1.2025.
Právní základ
- § 192 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
Náhrada mzdy při PN — povinnost zaměstnavatele (1.–14. den)
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k náhradě mzdy při pracovní neschopnosti
Pokud zaměstnanec onemocní, zaměstnavatel je ze zákona povinen vyplácet náhradu mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (PN). Tato povinnost vyplývá z § 192 zákoníku práce(z. 262/2006 Sb.).
Karenční dny od 1. 1. 2025
Novelou č. 285/2024 Sb. (zákon o stabilizaci veřejných financí) byly od 1. 1. 2025 obnoveny karenční dny. To znamená, že zaměstnanec za první 3 pracovní dny pracovní neschopnosti nedostane od zaměstnavatele žádnou náhradu mzdy. Karenční dny se počítají jako pracovní dny, nikoliv kalendářní.
Výše náhrady (60 % redukovaného výdělku)
Od 4. pracovního dne do konce 14. kalendářního dne PN náleží zaměstnanci náhrada ve výši 60 % průměrného výdělku. Průměrný výdělek se ale před výpočtem redukuje dle redukčních prahů stejných jako pro nemocenské pojištění (§ 22 zák. 187/2006 Sb.):
- Do 1. redukčního prahu (1 466 Kč/den) → 90 % průměrného výdělku
- Mezi 1. a 2. prahem (1 467–2 199 Kč/den) → 60 %
- Mezi 2. a 3. prahem (2 200–4 398 Kč/den) → 30 %
- Nad 3. prahem (nad 4 398 Kč/den) → 0 %
Celkové náklady zaměstnavatele
Kromě samotné náhrady mzdy musí zaměstnavatel odvést také sociální pojištění zaměstnavatele ve výši 24,8 % z vyplacené náhrady (zákon č. 589/1992 Sb.). Zdravotní pojištění z náhrady mzdy při PN se nevyplácí.
Celkové náklady zaměstnavatele za dobu nemoci zaměstnance jsou tedy:náhrada mzdy × 1,248.
Od 15. dne platí ČSSZ
Pokud PN trvá déle než 14 kalendářních dnů, od 15. dne přebírá výplatu nemocenských dávek ČSSZ. Zaměstnavatel v tuto chvíli nemá žádnou finanční povinnost vůči nemocnému zaměstnanci (pouze povinnost uchovávat pracovní místo).
Časté dotazy
Kolik platí zaměstnavatel zaměstnanci nemocnému v roce 2026?
Zaměstnavatel platí náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti (PN). Od 1. 1. 2025 jsou obnoveny karenční dny — za první 3 pracovní dny nemoci zaměstnanec nedostane nic. Od 4. pracovního dne do konce 14. kalendářního dne náleží 60 % redukovaného průměrného výdělku.
Co jsou karenční dny a od kdy platí?
Karenční dny jsou první pracovní dny pracovní neschopnosti, za které zaměstnavatel neposkytuje žádnou náhradu mzdy. Byly zrušeny od 1. 7. 2019, ale novelou č. 285/2024 Sb. (zákon o stabilizaci veřejných financí) byly obnoveny s účinností od 1. 1. 2025. V roce 2026 tedy platí: první 3 pracovní dny PN = bez náhrady od zaměstnavatele.
Jak se redukuje průměrný výdělek pro výpočet náhrady?
Průměrný denní výdělek se redukuje dle § 192 odst. 3 ZP stejnými prahy jako pro nemocenské pojištění (§ 22 zák. 187/2006 Sb.): do 1. redukčního prahu (1 466 Kč/den) → 90 %, od 1. do 2. prahu (2 199 Kč/den) → 60 %, od 2. do 3. prahu (4 398 Kč/den) → 30 %, nad 3. práh → 0 %.
Kdo platí nemocenské od 15. dne nemoci?
Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu nemocenského dávky ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení). Zaměstnavatel nemá povinnost vyplácet žádnou náhradu po uplynutí prvních 14 kalendářních dní. Výše nemocenského od ČSSZ je rovněž 60 % denního vyměřovacího základu (ale redukovaného jinak než náhrada mzdy).
Jaké jsou celkové náklady zaměstnavatele na nemocného zaměstnance?
Celkové náklady zahrnují: (1) náhradu mzdy vyplacenou zaměstnanci (60 % redukovaného výdělku × dny s nárokem), plus (2) sociální pojištění zaměstnavatele z náhrady mzdy ve výši 24,8 %. Zdravotní pojištění se z náhrady mzdy při PN nevyplácí.