Spočítejte si, kdy se promlčí váš nárok. Obecná lhůta 3 roky, rozsudek 10 let dle § 629–654 OZ. Zdarma.
Promlčecí lhůta 2026
Výpočet termínu promlčení pohledávky nebo nároku dle § 629–654 občanského zákoníku (89/2012 Sb.)
Právní základ
- § 629 občanský zákoník (89/2012 Sb.) ↗
obecná promlčecí lhůta 3 roky
Účinné od: 1. 1. 2014
Stručně k tématu
Obecná promlčecí lhůta 3 roky
Zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) v § 629 odst. 1 stanoví, že promlčecí lhůta trvá tři roky. Tato lhůta je subjektivní — začíná běžet ode dne, kdy věřitel mohl své právo uplatnit poprvé. To v praxi znamená okamžik, kdy věřitel zjistil (nebo při náležité péči mohl zjistit), že právo vzniklo, a kdo je povinnou osobou. Pokud věřitel o právu nevěděl, lhůta nezačíná. Typickými případy, kde platí obecná 3letá lhůta, jsou nesplacené půjčky, nájemné, nevyplacené provize nebo nároky z bezdůvodného obohacení. Věřitel musí podat žalobu nebo zahájit jiné řízení před uplynutím lhůty — jinak dlužník může promlčení úspěšně namítnout.
Objektivní promlčecí lhůta 10 let
Vedle subjektivní lhůty stanoví § 629 odst. 2 OZ objektivní promlčecí lhůtu: právo se promlčí nejpozději za 15 let ode dne, kdy právo vzniklo, a to i tehdy, pokud věřitel o právu nevěděl. Tato lhůta funguje jako absolutní horní hranice — bez ohledu na subjektivní vědomost věřitele. V praxi to znamená, že věřitel, který se o svém právu dozví třeba po 13 letech od jeho vzniku, má k dispozici jen zbývající 2 roky z objektivní lhůty, nikoliv dalších 3 let. Platí dřívější z obou termínů — subjektivní nebo objektivní lhůty.
Zvláštní lhůty — rozsudky, škoda na zdraví
Právo přiznané pravomocným soudním rozhodnutím nebo notářským zápisem se promlčuje za 10 let od data, kdy měl dlužník povinnost splnit (§ 640 OZ). Tato prodloužená lhůta chrání věřitele, který si svůj nárok nechal potvrdit soudním rozhodnutím. Nároky z újmy na zdraví mají zvláštní objektivní lhůtu 20 let od škodní události (§ 636 odst. 2 OZ) — zákonodárce tak zohledňuje, že zdravotní následky se mohou projevit dlouho po události. U pracovněprávních nároků (nevyplacená mzda, náhrada škody z pracovního úrazu) platí 3letá lhůta dle § 330 zákoníku práce. Nároky z vad věci se promlčují 3 roky od vědomí o vadě, maximálně 10 let od převzetí věci (§ 636 OZ).
Přerušení a stavení promlčení
Promlčecí lhůtu lze prodloužit nebo přerušit několika způsoby. Podáním žaloby nebo návrhu na zahájení soudního, rozhodčího nebo exekučního řízení se promlčecí lhůta staví — po dobu řízení neběží a po jeho skončení pokračuje. Uznáním dluhu (písemné prohlášení dlužníka, částečná platba, žádost o splátkový kalendář) začíná od okamžiku uznání běžet nová promlčecí lhůta — obecně 3letá nebo 10letá u uznaného práva z rozsudku. Strany se mohou písemnou dohodou domluvit na prodloužení lhůty, nesmí však překročit 15 let od počátku běhu (§ 630 odst. 1 OZ). Zkrátit promlčecí lhůtu pod zákonný standard lze jen výjimečně — taková dohoda je v neprospěch slabší strany zpravidla neplatná (§ 630 odst. 2 OZ).
Časté dotazy
Jaká je obecná promlčecí lhůta?
Obecná promlčecí lhůta je 3 roky (§ 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Lhůta začíná běžet ode dne, kdy věřitel mohl právo uplatnit poprvé — tedy od okamžiku, kdy se dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o svém právu a o osobě povinné. Celkově právo promlčí nejpozději za 15 let od vzniku práva (objektivní lhůta dle § 629 odst. 2 OZ). Promlčení neznamená zánik práva — věřitel stále může podat žalobu, ale dlužník může promlčení namítnout a soud žalobu zamítne.
Jaká je promlčecí lhůta u rozsudku?
Právo přiznané pravomocným soudním rozhodnutím (rozsudkem, platebním rozkazem) nebo notářským zápisem se promlčuje za 10 let od okamžiku, kdy měl dlužník splnit povinnost přiznanou rozhodnutím (§ 640 zákona č. 89/2012 Sb., OZ). Tato prodloužená lhůta chrání věřitele, který si svůj nárok nechal potvrdit soudem. I zde platí, že věřitel musí pohledávku vymáhat (například zahájením exekuce) před uplynutím lhůty.
Promlčí se nárok na náhradu škody na zdraví?
Nároky z újmy na zdraví podléhají zvláštní kombinované lhůtě dle § 636 OZ: subjektivní lhůta je 3 roky od okamžiku, kdy poškozený zjistil výši škody a totožnost škůdce. Objektivní lhůta je 20 let od škodní události (§ 636 odst. 2 OZ — speciální pravidlo pro škodu na zdraví a újmu způsobenou úmyslně). Tato dlouhá lhůta chrání oběti, u nichž se zdravotní následky projevují pozdě. Pracovní úrazy se řídí zákoníkem práce a § 330 ZP (3leté subjektivní lhůty).
Co přeruší promlčecí lhůtu?
Promlčecí lhůta se staví (přerušuje) v těchto případech: (1) podání žaloby nebo jiného návrhu u soudu — lhůta po dobu řízení neběží; (2) uznání dluhu dlužníkem (písemné uznání, splátka, žádost o splátkový kalendář) — po uznání začíná běžet nová 3letá nebo 10letá lhůta; (3) zahájení exekuce nebo insolvenčního řízení — lhůta se staví po dobu řízení. Po odpadnutí překážky lhůta pokračuje nebo začíná znovu. Promlčení lze také prodloužit dohodou stran — nesmí ale přesáhnout 15 let od počátku běhu lhůty (§ 630 OZ).
Mohu promlčení namítnout sám od sebe, nebo ho soud zohledňuje automaticky?
V občanskoprávních věcech soud k promlčení nepřihlíží z vlastní iniciativy — musí ho namítnout dlužník (žalovaný). Pokud dlužník promlčení nenamítne, soud žalobci právo přizná, i kdyby bylo promlčené. Promlčení je tedy obranou, ne automatickým zánikem práva. Naproti tomu prekluzivní lhůty (zániku práva) soud zkoumá z úřední povinnosti — po jejich uplynutí právo zaniká a nelze je soudně uplatnit.