Spočítejte nedoplatek na dani a penále dle § 153 a § 251 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Základní sazba penále činí 1,5 % ročně, pro zaměstnavatele 0,5 % ročně.
Právní základ
- § 153 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
pojem a vznik nedoplatku na dani
Účinné od: 1. 1. 2011
- § 251 daňový řád (280/2009 Sb.) ↗
úroky z nedoplatku na dani (penále) — sazba 1,5 % ročně
Účinné od: 1. 1. 2011
Stručně k tématu: Nedoplatek na dani a penále
Nedoplatek na dani představuje klíčový institut daňového práva, který nastává v okamžiku, kdy daňový subjekt nezaplatí splatnou nebo stanovenou daň ve lhůtě stanovené zákonem. Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) v § 153 definuje nedoplatek jako částku daně, která nebyla ve lhůtě zaplacena. Tato definice je široká — zahrnuje jak daně, u nichž uplynula lhůta splatnosti, tak i daně, u nichž bylo vydáno rozhodnutí o stanovení daně.
Vznik nedoplatku
Nedoplatek vzniká automaticky, k datu splatnosti daně, bez ohledu na to, zda správce daně vydal jakékoli rozhodnutí. To znamená, že i kdyby správce daně o prodlení nevěděl, pohledávka stále existuje a narůstají úroky z prodlení. Splatnost daně je stanovena v konkrétních daňových předpisech — u daně z příjmů je to obvykle den splatnosti zálohy nebo den zjištění daňové povinnosti.
Penále (úroky z nedoplatku) dle § 251 DR
S nedoplatkem je spojena povinnost platit úroky z prodlení, tzv. penále. Základní sazba činí 1,5 % ročně (§ 251 odst. 1 DŘ). Pro zaměstnavatele, kteří odvádějí zálohové daně ze mzdy svých zaměstnanců, platí snížená sazba 0,5 % ročně, protože výběr a odvod těchto daní má charakter poukázání, nikoli vlastního plnění.
- Základní sazba 1,5 % ročně — pro běžné poplatníky, OSVČ, právnické osoby bez statusu zaměstnavatele.
- Snížená sazba 0,5 % ročně — pro zaměstnavatele a obdobné subjekty odvádějící daň ze mzdy.
Výpočet penále
Penále se počítá jako poměrná část roční sazby za počet dnů prodlení. Vzorec: (základ × sazba / 100) × (dny / 365). Při výpočtu se používá skutečný počet dnů v roce (365, resp. 366 pro přestupný rok). Výsledek se zaokrouhluje na haléře.
Prominutí penále
Správce daně může na základě žádosti poplatníka prominout nebo snížit penále, pokud by jeho úhrada byla nepřiměřeně tvrdá (§ 259 DŘ). Prominutí je možné i z důvodů zvláštního zřetele hodících se. Při prominutí se postupuje individuálně s ohledem na konkrétní situaci poplatníka.
Časté otázky — nedoplatek na dani a penále
Co je to nedoplatek na dani?
Nedoplatek na dani je částka splatné nebo stanovené daně, která nebyla ve stanovené lhůtě zaplacena. Podle § 153 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) vzniká nedoplatek dnem, kdy se daň stala splatnou, a to bez ohledu na to, zda správce daně tuto skutečnost zaznamenal.
Od kdy se počítá penále z nedoplatku?
Penále (úroky z nedoplatku) se počítají ode dne následujícího po dni splatnosti daně až do dne její úhrady, případně do dne provedení exekuce. Základní roční sazba činí 1,5 % podle § 251 odst. 1 daňového řádu. Pro zaměstnavatele a obdobné subjekty platí snížená sazba 0,5 % ročně.
Jak se penále počítá za necelý rok?
Penále se počítá poměrně za počet dnů prodlení v roce. Vzorec: (základ × sazba / 100) × (počet dnů / 365). Pro denní výpočet se používá přesný počet dnů, nikoli měsíců. Při výpočtu se vychází z aktuálního data.
Může správce daně prominout penále?
Správce daně může na základě žádosti poplatníka prominout úroky z nedoplatku nebo je snížit, pokud by jejich úhrada byla pro poplatníka nepřiměřeně tvrdá (§ 259 daňového řádu). Prominutí nebo snížení je možné i z důvodů hodných zřetele.
Co se stane, když nedoplatek neuhradím?
Při neuhrazení nedoplatku může správce daně zahájit vymáhání, a to buď exekucí srážkami ze mzdy, bankovními účty, nebo prodejem movitých či nemovitých věcí. Dále účtuje penále, a pokud je nedoplatek na dani větší, může rozhodnout o zaplacení daně třetí osobou nebo o zajištění daňové pohledávky.