Spočítejte úpravu základu daně při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí dle § 23g zákona č. 586/1992 Sb. Rozdíl mezi kurantní hodnotou a pořizovací cenou.
Právní základ
- § 23g zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu: Přemístění majetku do zahraničí
Pravidla pro přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí představují ochranný mechanismus proti daňovým optimalizacím prostřednictvím přesunu majetku na nerezidenty za účelem snížení daňového základu v tuzemsku.
Princip úpravy základu daně
Při přemístění majetku do zahraničí bez změny vlastnictví se za základ daně považuje rozdíl mezi tržní hodnotou majetku (kurantní hodnotou) a jeho pořizovací cenou. Kladný rozdíl zvyšuje základ daně.
Časté otázky — Přemístění majetku
Co znamená přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí?
Jde o situaci, kdy český subjekt převede majetek do zahraničí (např. do dceřiné společnosti v zahraničí), aniž by došlo ke změně vlastnických práv z pohledu českého účetnictví. To může nastat např. při převodu v rámci koncernu.
Jak se počítá úprava základu daně při přemístění?
Úprava základu daně se vypočte jako rozdíl mezi kurantní hodnotou (tržní hodnotou) majetku a jeho pořizovací cenou. Kladný rozdíl se přičítá k základu daně, záporný se odečítá.
Kdy se úprava základu daně uplatňuje?
Úprava se uplatňuje v zdaňovacím období, kdy dojde k přemístění majetku. Správce daně může stanovit splátky na několik období v závislosti na výši přesunu.
Jaká je vazba na pravidla transferového oceňování?
Pravidla přemístění majetku jsou v úzké vazbě na transferové oceňování. Při přemístění do zahraničí se tržní hodnota majetku stanoví s ohledem na princip tržního odstupu, což vyžaduje ocenění nezávislým subjektem.
Vztahuje se § 23g i na přemístění do jiného členského státu EU?
Ano, § 23g ZDP se vztahuje na přemístění majetku do jakéhokoliv zahraničí, včetně členských států EU. Speciální pravidla však mohou platit v rámci pravidel EU proti nadměrným výnosům.
Co když je tržní hodnota nižší než pořizovací cena?
Pokud je kurantní (tržní) hodnota majetku nižší než pořizovací cena, úprava základu daně se rovná nule. Záporný rozdíl nelze uplatnit jako snížení základu daně.