Kalkulačka doplatku při převedení na jinou práci dle § 139 ZP. Zaměstnavatel musí doplácet rozdíl do výše průměrného výdělku po celou dobu převedení.
Doplatek do průměrného výdělku 2026
§ 139 ZP — převedení na méně placenou práci
Právní základ
- § 139 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
doplatek do průměrného výdělku při převedení na méně placenou práci
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 41 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
důvody povinného převedení zaměstnance na jinou práci
Účinné od: 1. 1. 2007
- § 351 zákoník práce (262/2006 Sb.) ↗
průměrný výdělek — způsob výpočtu z předchozího čtvrtletí
Účinné od: 1. 1. 2007
Stručně k tématu
Stručně k tématu: doplatek do průměrného výdělku
Doplatek do průměrného výdělku je ochranný mechanismus zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který chrání zaměstnance před finančními důsledky jednostranného převedení na méně placenou pozici. Zákon stanoví, že pokud zaměstnavatel převede zaměstnance na jinou práci s nižší mzdou, musí mu doplatit rozdíl do výše průměrného výdělku dosahovaného před převedením.
§ 41 ZP — důvody povinného převedení
Zákoník práce v § 41 taxativně vymezuje důvody, pro které může nebo musí zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci bez jeho souhlasu:
- Zdravotní nezpůsobilost: zaměstnanec nesmí konat dosavadní práci ze zdravotních důvodů
- Ohrožení nemocí z povolání: lékař doporučil vyřazení z rizikové práce
- Karanténa nebo izolace: dle zákona o ochraně veřejného zdraví
- Těhotné, kojící ženy, matky do 9. měsíce: práce zakázána nebo nevhodná
- Přechodné provozní důvody: výpadek výroby, strojní porucha (jen se souhlasem)
- Pravomocné odsouzení: výkon trestu zákazu konkrétní činnosti
§ 139 ZP — nárok na doplatek
Paragraf 139 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při převedení na jinou práci (§ 41 ZP) doplatek do výše průměrného výdělku, pokud je nová práce odměňována nižší mzdou. Doplatek se vyplácí každý měsíc spolu s mzdou a trvá po celou dobu, po kterou trvá důvod pro převedení.
Výše doplatku = průměrný výdělek před převedením − nová mzda na převedené pozici. Pokud je nová mzda stejná nebo vyšší než průměrný výdělek, doplatek nevzniká.
Průměrný výdělek jako základ
Průměrný výdělek se zjišťuje dle § 351–356 ZP vždy z předchozího kalendářního čtvrtletí. Do průměrného výdělku se zahrnují veškeré složky mzdy — základní mzda, příplatky za přesčasy, noční práci, práci o víkendu a svátcích, odměny i prémie vyplacené v příslušném čtvrtletí. Průměrný výdělek se vypočítá jako: celková hrubá mzda za čtvrtletí ÷ celkový počet odpracovaných hodin v čtvrtletí = průměrný hodinový výdělek. Pro měsíční základ se hodinový výdělek vynásobí standardním počtem pracovních hodin v měsíci (nejčastěji 160 hodin při 40h týdnu).
Daňový a pojistný aspekt
Doplatek do průměrného výdělku je součástí mzdy (§ 109 ZP), a jako takový podléhá zdanění daní z příjmů fyzických osob (srážka zálohové daně), zdravotnímu pojistnému (4,5 % zaměstnanec + 9 % zaměstnavatel) a sociálnímu pojistnému (7,1 % zaměstnanec + 24,8 % zaměstnavatel). Zaměstnavatel je povinen doplatek zahrnout do výplatní pásky a odvést z něj příslušné odvody.
Časté dotazy
Co je doplatek do průměrného výdělku dle § 139 ZP?
Doplatek do průměrného výdělku je ochranný institut zákoníku práce (§ 139 ZP). Pokud zaměstnavatel převede zaměstnance na jinou (méně placenou) práci dle § 41 ZP, musí mu doplácet rozdíl mezi novou mzdou a průměrným výdělkem dosahovaným před převedením. Doplatek chrání zaměstnance před finanční újmou způsobenou jednostranným jednáním zaměstnavatele.
Kdy vzniká povinnost doplatit do průměrného výdělku?
Povinnost doplatku vzniká při převedení dle § 41 ZP — zejména při: (a) zdravotní nezpůsobilosti na původní práci, (b) ohrožení nemocí z povolání, (c) karanténě nebo izolaci, (d) přechodné provozní poruše, (e) pro těhotné nebo kojící ženy. Doplatek se vyplácí po celou dobu trvání převedení.
Jak se počítá průměrný výdělek jako základ pro doplatek?
Průměrný výdělek se zjišťuje dle § 351–356 ZP z předchozího kalendářního čtvrtletí: celková hrubá mzda (včetně příplatků a odměn) vydělená počtem odpracovaných hodin dává průměrný hodinový výdělek. Pro měsíční doplatek se hodinový výdělek vynásobí standardním počtem pracovních hodin v daném měsíci.
Je doplatek součástí mzdy a podléhá odvodům?
Ano — doplatek do průměrného výdělku je součástí mzdy a podléhá všem standardním odvodům: zdanění daní z příjmů fyzických osob, zdravotnímu a sociálnímu pojistné (za zaměstnance i zaměstnavatele). Zaměstnanec ho obdrží čistý po odečtení zákonných srážek. Zaměstnavatel doplatek vyplatí spolu s měsíční mzdou.
Co se stane, pokud zaměstnavatel doplatek nevyplatí?
Nevyplacení doplatku je porušení zákoníku práce, za které může zaměstnanec uplatnit svůj nárok u zaměstnavatele, případně podat stížnost na inspektorát práce (SÚIP) nebo žalobu u soudu. Promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na mzdová práva je 3 roky dle § 629 OZ. SÚIP může zaměstnavateli uložit pokutu až 2 000 000 Kč.