Výpočet peněžitého trestu dle § 68–69 TZ. Denní sazby 100–50 000 Kč, min. 20 sazeb. Náhradní trest ODS 1:1 po novele zákonem č. 270/2025 Sb.
Peněžitý trest 2026 — § 68–69 TZ
Výpočet peněžitého trestu a náhradního trestu ODS dle novely zákona č. 270/2025 Sb.
Právny základ
- § 68 trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
peněžitý trest
Účinné od: 1. 1. 2010
- § 69 trestní zákoník (40/2009 Sb.) ↗
náhradní trest ODS
Účinné od: 1. 1. 2010
Stručně k tématu
Stručně k tématu: peněžitý trest v trestním právu
Peněžitý trest (§ 67–69 trestního zákoníku) je majetkový trest, který se ukládá alternativně k trestu odnětí svobody nebo vedle něj. V trestní politice se prosazuje jako nástroj, který umožňuje postihnout zejména majetkovou a hospodářskou kriminalitu tam, kde by krátký nepodmíněný trest byl nepřiměřený nebo neúčelný.
Systém denních sazeb (§ 68 TZ)
Peněžitý trest se ukládá v systému denních sazeb. Soud nejprve určí počet sazeb (po novele zákonem č. 270/2025 Sb. minimálně 20, horní hranice závisí na délce trestní sazby uloženého trestu). Poté stanoví výši jedné denní sazby v rozmezí 100–50 000 Kč — přičemž vychází z čistých denních příjmů odsouzeného, jeho majetkových poměrů a počtu vyživovaných osob (§ 68 odst. 3 TZ). Celkový peněžitý trest je součin obou hodnot.
Náhradní trest ODS — novela 270/2025 Sb.
Pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatí, soud přemění nesplacenou část na náhradní trest odnětí svobody (§ 69 TZ). Zákon č. 270/2025 Sb. změnil poměr přeměny od 1. 1. 2026 z původního 2:1 na 1:1 — každá nesplacená denní sazba odpovídá jednomu dni odnětí svobody. Tím se zpřísnila "cena" nezaplacení a současně se zpřehlednil systém.
Podmínky uložení a vymáhání
Peněžitý trest nelze uložit, pokud je zjevné, že odsouzený jej nebude s to zaplatit (§ 67 odst. 2 TZ). Soud může na žádost odsouzeného povolit splácení ve splátkách. Vymáhání probíhá prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce; zaplacení celé částky může odsouzený prokázat soudu a náhradní trest pak nepřichází v úvahu.
Časté dotazy
Co je peněžitý trest a kdy se ukládá?
Peněžitý trest (§ 67–69 TZ) je alternativa k trestu odnětí svobody. Ukládá se tehdy, pokud odsouzený spáchal trestný čin z důvodu majetku nebo pro majetkový prospěch, nebo pokud by uložení jiného trestu bylo zjevně nepřiměřené (§ 67 odst. 1 TZ). Soud jej ukládá jako hlavní trest nebo vedle jiného trestu. Nelze jej uložit, pokud je zjevné, že odsouzený jej nebude schopen zaplatit.
Jak se vypočítá výše peněžitého trestu?
Systém denních sazeb: soud určí počet denních sazeb (min. 20) a výši jedné denní sazby (100–50 000 Kč). Celkový peněžitý trest je součin obou hodnot. Výše denní sazby odpovídá čistým příjmům odsouzeného za jeden den — zohledňuje jeho majetkové poměry, příjmy, závazky a počet osob, o které se stará (§ 68 odst. 3 TZ).
Co se stane, pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatí?
Soud přemění nesplacenou část peněžitého trestu na náhradní trest odnětí svobody (§ 69 TZ). Od 1. 1. 2026 (zákon č. 270/2025 Sb.) platí poměr 1:1 — za každou nesplacenou denní sazbu jeden den odnětí svobody. Dříve platil poměr 2:1 (2 dny ODS za každou sazbu). Celkový náhradní trest nesmí překročit zákonnou maximální délku.
Jaký je maximální peněžitý trest?
Po novele zákonem č. 270/2025 Sb. závisí maximální počet denních sazeb na horní hranici trestní sazby uloženého trestu (§ 68 odst. 1 TZ). Výše denní sazby je stále omezena na 50 000 Kč. Teoreticky nejvyšší peněžitý trest je tak podstatně vyšší než před novelou (dříve byl max. 730 sazeb). Soud musí respektovat zásadu přiměřenosti (§ 38 TZ).
Lze peněžitý trest splácet?
Ano. Soud může odsouzenému na žádost povolit splácení peněžitého trestu ve splátkách (§ 342 TŘ). Musí být stanovena lhůta pro zaplacení a zpravidla se vyžaduje složení zálohy nebo jistota. Nezaplacení ve stanovené lhůtě vede k přeměně na náhradní trest ODS.