Vypočítejte výši a počet záloh na daň z příjmů fyzické osoby pro rok 2026. Do 30 000 Kč zálohy nejsou. 30–150 tis. → 2× 40 %. Nad 150 tis. → 4× 25 %. Dle § 38a ZDP. Zdarma.
Zálohy na daň z příjmů FO 2026
Výpočet výše a počtu záloh na daň z příjmů fyzických osob — § 38a zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP)
Právny základ
- § 38a zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.) ↗
zálohy na daň z příjmů FO
Účinné od: 1. 1. 1993
Stručně k tématu
Tři pásma záloh dle § 38a ZDP
Zákon o daních z příjmů (§ 38a) rozděluje daňové poplatníky do tří skupin podle výše poslední daňové povinnosti. Do 30 000 Kč zálohy vůbec nevznikají. Při daňové povinnosti od 30 001 do 150 000 Kč se platí dvě pololetní zálohy po 40 % s termíny 15. června a 15. prosince. Při daňové povinnosti nad 150 000 Kč se platí čtyři čtvrtletní zálohy po 25 % s termíny 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.
Z čeho se zálohy počítají
Zálohy se počítají z daňové povinnosti z daňového přiznání za předchozí zdaňovací období — nikoliv ze základu daně. Daňová povinnost je daň po odečtení slev (základní sleva na poplatníka 30 840 Kč, slevy na děti apod.). Pokud je daňová povinnost snížena na nulu, zálohy nevznikají.
Platba zálohy a úrok z prodlení
Zálohy se platí převodem na bankovní účet finančního úřadu (variabilní symbol = DIČ bez CZ). Pokud záloha není zaplacena v termínu, vzniká úrok z prodlení dle § 252 daňového řádu (11,75 % p.a. pro H1 2026), a to se čtyřdenní karenční lhůtou.
Vyúčtování záloh v daňovém přiznání
Zaplacené zálohy se v daňovém přiznání odečtou od výsledné daňové povinnosti za celý rok. Pokud zálohy převyšují výslednou daň, vzniká přeplatek, který finanční úřad vrátí nebo použije na jiné závazky poplatníka. Pokud zálohy nestačí, poplatník doplatí zbývající daň při podání přiznání (v zákonné lhůtě).
Časté dotazy
Kdy nemusím platit zálohy na daň z příjmů?
Zálohy na daň z příjmů se neplatí, pokud poslední daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč (§ 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. — ZDP). Toto pravidlo platí bez ohledu na to, zda jde o OSVČ nebo zaměstnance s vedlejšími příjmy. Pokud je daňová povinnost nulová (vynulována slevami), zálohy rovněž nevznikají.
Jaké jsou termíny zálohy na daň — pololetní?
Při daňové povinnosti od 30 001 do 150 000 Kč se platí dvě pololetní zálohy, každá ve výši 40 % poslední daňové povinnosti. Termíny: 15. června a 15. prosince zdaňovacího období. Celkem se tedy zaplatí 80 % předchozí daně.
Jaké jsou termíny zálohy na daň — čtvrtletní?
Při daňové povinnosti nad 150 000 Kč se platí čtyři čtvrtletní zálohy, každá ve výši 25 % poslední daňové povinnosti. Termíny: 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince zdaňovacího období. Celkem se zaplatí 100 % předchozí daně formou zálohy.
Co je základ pro výpočet záloh na daň?
Zálohy se počítají z poslední „daňové povinnosti" — tedy z daně po odečtení slev, která byla uvedena v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období (§ 38a ZDP). Nejde o základ daně, nýbrž o výslednou daň po slevách. Pokud si daňovou povinnost snižujete slevou na poplatníka nebo daňovým zvýhodněním na děti, zálohy vycházejí z takto snížené daně.
Musí zálohy platit i zaměstnanec se mzdou?
Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti sráží zaměstnavatel formou měsíčních záloh přímo ze mzdy — zaměstnanec tyto zálohy neplatí sám. Zálohy dle § 38a ZDP (pololetní nebo čtvrtletní) se týkají především OSVČ a fyzických osob s příjmy mimo závislou činnost (pronájem, autorské honoráře, kapitálové příjmy). Zaměstnanec je povinen platit zálohy § 38a pouze v případě, že má i jiné příjmy, a výsledná daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč.