RuleCalc logoRuleCalc
§ 143 ZOK

Kalkulačka vkladu do s.r.o. dle § 143 ZOK a § 23c ZDP. Srovnání peněžitého a nepeněžitého vkladu — daňový dopad, 5letý test, odpisová základna.

Vklad do s.r.o. 2026

Srovnání peněžitého a nepeněžitého vkladu — § 143 ZOK + § 23c ZDP

Kč
📊PRE FIRMY2 €
Posledná aktualizácia: 25. 2. 2026 · Platné pre: 2026 · Verzia: 1.0.0

Právny základ

Stručně k tématu

Stručně k tématu: Vklady do s.r.o.

Co jsou vklady do s.r.o. a jak je upravuje ZOK

Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále ZOK) upravuje vklady společníků do s.r.o. v § 143 až § 163. Vklady zvyšují základní kapitál (ZK) společnosti nebo se zachytávají jako příplatek mimo ZK (dle rozhodnutí valné hromady). Rozlišujeme dva základní typy vkladů:

  • Peněžitý vklad — přímá platba hotovostí nebo převodem na bankovní účet. Je nejjednodušší a nejprůhlednější formou vkladu.
  • Nepeněžitý vklad — vložení jiného majetku než peněz (nemovitost, stroje, vozidla, pohledávky, nehmotná aktiva, zásoby). Zákon vyžaduje znalecký posudek, jehož hodnota stanovuje maximální výši, za níž lze vklad zapsat jako ZK.

Znalecká cena a její právní požadavky

Dle § 143 odst. 1 ZOK musí být hodnota nepeněžitého vkladu stanovena posudkem znalce jmenovaného soudem nebo vybranéhovzájemnou dohodou. Znalecký posudek určuje tržní hodnotu aktiva ke dni vkladu. Klíčová pravidla:

  • Hodnota zapsaná do ZK nesmí přesáhnout hodnotu stanovenou znalcem.
  • Vkladatel ručí za to, že aktivum má alespoň znaleckou hodnotu po dobu 5 let od vkladu.
  • Pokud znalecká cena přesáhne tržní hodnotu, společníci mohou být povinni doplatit rozdíl.

Daňový dopad peněžitého vkladu

Peněžitý vklad je daňově nejjednodušší. Vkladatel FO (ani PO) nemá okamžitou daňovou povinnost — vklad peněz je neutrální z pohledu daně z příjmů (§ 17 ZDP). Vkladatel získá podíl v s.r.o. v hodnotě vkladu. Zdanění nastane teprve při pozdějším prodeji podílu, výplatě dividendy nebo likvidaci s.r.o.

Daňový dopad nepeněžitého vkladu pro FO

Nepeněžitý vklad je komplexnější. Pro fyzickou osobu vkladatele platí:

  • Zdanitelný příjem = znalecká cena (ZC) − nabývací (pořizovací) cena aktiva (NC).
  • Pokud ZC ≤ NC → základ daně je 0, žádná daňová povinnost nevzniká.
  • Pokud je splněn 5letý test dle § 4 ZDP (aktivum nebylo v obchodním majetku > 5 let) → osvobozeno od daně.
  • Jinak: příjem podléhá dani z příjmů dle § 10 ZDP (ostatní příjmy), sazbou 15 % resp. 23 %.

5letý časový test — klíčové podmínky

Časový test dle § 4 odst. 1 ZDP vyžaduje splnění obou podmínek současně:

  1. Aktivum nebylo zahrnuto v obchodním majetku vkladatele (v daňové evidenci nebo účetnictví) v posledních 5 letech PŘED vkladem.
  2. Od nabytí aktiva (koupě, dědictví, dar...) do vkladu uplynulo nejméně 5 let.

Pokud aktivum bylo v obchodním majetku OSVČ, 5letý test vůbec nelze uplatnit — příjem je vždy zdanitelný bez ohledu na dobu držení.

Výhoda pro s.r.o. — odpisová základna

S.r.o. přijímá aktivum za znaleckou cenu jako svou vstupní cenu pro daňové odpisy. Pokud vkladatel splní 5letý test a příjem je osvobozen, s.r.o. získá aktivum bez daňových nákladů na straně vkladatele, přitom s.r.o. může uplatňovat odpisy od plné znalecké ceny. Tato situace je pro skupinu jako celek velmi výhodná — vkladatel platí nulovou daň, s.r.o. má maximální odpisy.

FAQ

Jaký je rozdíl mezi peněžitým a nepeněžitým vkladem do s.r.o.?

Peněžitý vklad je prostá hotovost — vkladatel zaplatí peníze a základní kapitál s.r.o. se zvýší. Daňová povinnost u vkladatele nevzniká okamžitě. Nepeněžitý vklad je vložení jiného aktiva (nemovitost, stroj, pohledávka, autorské právo), které musí být oceněno znaleckým posudkem dle § 143 ZOK. U nepeněžitého vkladu může vzniknout zdanitelný příjem u vkladatele FO, pokud rozdíl znalecká cena − nabývací cena je kladný a není splněn časový test.

Kdy je nepeněžitý vklad osvobozen od daně?

Podle § 4 odst. 1 ZDP je příjem z nepeněžitého vkladu osvobozen, pokud: (1) aktivum nebylo zahrnuto v obchodním majetku vkladatele v posledních 5 letech PŘED vkladem, A (2) od nabytí aktiva uplynulo alespoň 5 let. Pokud obě podmínky jsou splněny, daňová povinnost u vkladatele FO nevzniká, bez ohledu na výši znalecky stanoveného zisku.

Co je znalecká cena a proč je důležitá?

Znalecká cena je hodnota aktiva stanovená soudním znalcem (nezávislým odborníkem). Zákon o obchodních korporacích (§ 143 ZOK) vyžaduje, aby hodnota zapsaná jako nepeněžitý vklad nepřesahovala cenu stanovenou znalcem. Znalecká cena má dvojí daňový dopad: (1) pro vkladatele FO — je to hodnota, od níž se počítá zdanitelný zisk (ZC − nabývací cena); (2) pro s.r.o. — aktivum je přijato v znalecké ceně, od níž s.r.o. může odepisovat.

Jak ovlivňuje vložení majetku z obchodního majetku OSVČ daňovou situaci?

Pokud vkladatel zahrnoval aktivum v daňové evidenci nebo účetnictví (jako OSVČ), platí přísnější pravidla. Nelze uplatnit 5letý časový test podle § 4 ZDP — příjem z vkladu je zdanitelný bez ohledu na dobu držení. Navíc mohou být uplatněné odpisy přidány zpět do daňového základu (§ 23c ZDP). Důsledek: vklady z obchodního majetku jsou zpravidla daňově méně výhodné než vklady osobního majetku po splnění časového testu.

Může s.r.o. odepisovat vložený majetek?

Ano. S.r.o. přijímá nepeněžitý vklad za znaleckou cenu, která se stává daňovou zůstatkovou hodnotou (vstupní cenou) pro odpisy. S.r.o. tedy může uplatňovat daňové odpisy od znalecké ceny, bez ohledu na to, jakou původní nabývací cenu měl vkladatel. Toto je jedna z výhod nepeněžitého vkladu — zejména pokud je znalecká cena výrazně vyšší než nabývací cena (a příjem je osvobozen), s.r.o. získá velkou odpisovou základnu.

Související kalkulačky